No edit permissions for Čeština

SLOKA 27

na vai veda mahā-bhāga
bhavān kāma-vaśaṁ gataḥ
tejo ’nubhāvaṁ sītāyā
yena nīto daśām imām

na—ne; vai—vskutku; veda—věděl; mahā-bhāga—ó šťastlivý; bhavān—ty; kāma-vaśam—ovlivněný chtíčem; gataḥ—stal se; tejaḥ—mocí; anubhāvam—jako výsledek tohoto vlivu; sītāyāḥ—matky Sīty; yena — kterou; nītaḥ—přiveden do; daśām—stavu; imām—tohoto (záhuby).

“Ó šťastlivý, podlehl jsi vlivu chtíče, a proto jsi nechápal, jak mocná je matka Sītā. Nyní jsi kvůli jejímu prokletí takto neslavně skončil, zabitý Pánem Rāmacandrou.”

Matka Sītā byla mocná, ale podobně mocná může být i každá žena, která kráčí v jejích stopách. V dějinách doložených védskými písmy najdeme mnoho takových příkladů. Vždy, když se píše o ideálních počestných ženách, je matka Sītā uvedena mezi nimi. Mandodarī, manželka Rāvaṇy, byla rovněž velmi ctnostná. Rovněž Draupadī je řazena mezi pět vznešených počestných žen. Tak jako muž musí následovat velké osobnosti, jako například Brahmu či Nāradu, žena musí kráčet cestou ideálních žen, jako jsou Sītā, Mandodarī a Draupadī. Pokud zůstává žena počestná a věrná svému muži, získává tím nadpřirozenou moc. Je morální zásadou, že muž nemá propadat chtivým touhám po manželce někoho jiného. Mātṛvat para-dāreṣu-inteligentní muž musí pohlížet na cizí manželku jako na svou matku. To je morální pokyn z Cāṇakya-śloky (10).

mātṛvat para-dāreṣu
para-dravyeṣu loṣṭravat
ātmavat sarva-bhūteṣu
yaḥ paśyati sa paṇḍitaḥ

“Ten, kdo pokládá cizí manželku za svou matku, cizí vlastnictví za kus hlíny a ke všem ostatním živým bytostem se chová tak, jako sám k sobě, je skutečně učený.” Rāvaṇu tedy zatratil nejen Pán Rāmacandra, ale i jeho vlastní žena Mandodarī. Jelikož byla sama ctnostnou ženou, znala moc jiné počestné ženy; zvláště pak takové manželky, jako je matka Sītādevī.

« Previous Next »