SLOKA 28
gādher abhūn mahā-tejāḥ
samiddha iva pāvakaḥ
tapasā kṣātram utsṛjya
yo lebhe brahma-varcasam
gādheḥ—Mahārājovi Gādhimu; abhūt—narodil se; mahā-tejāḥ—velice mocný; samiddhaḥ—planoucí; iva—jako; pāvakaḥ—oheň; tapasā — askezí; kṣātram—postavení kṣatriyi; utsṛjya—vzdal se; yaḥ—ten, kdo (Viśvāmitra); lebhe—získal; brahma-varcasam—vlastnosti brāhmaṇy.
Viśvāmitra, syn Mahārāje Gādhiho, byl mocný jako plameny ohně. Ze svého původního postavení kṣatriyi se pomocí askeze stal mocným brāhmaṇou.
Śukadeva Gosvāmī dovyprávěl o Pánu Paraśurāmovi a nyní začíná vyprávět o Viśvāmitrovi. Z Paraśurāmova příběhu vidíme, že i když Paraśurāma patřil k bráhmanské třídě, vzhledem k okolnostem musel jednat jako kṣatriya. Později, když už nevystupoval v úloze kṣatriyi, se znovu stal brāhmaṇou a vrátil se na Mahendra-parvatu. Viśvāmitra se zase narodil v rodině kṣatriyů, ale pomocí askeze dosáhl postavení brāhmaṇy. Tyto události potvrzují výroky śāster, že brāhmaṇa se může stát kṣatriyou, kṣatriya se může stát brāhmaṇou či vaiśyou a vaiśya se může stát brāhmaṇou tím, že získá potřebné vlastnosti. Společenské postavení tedy nezávisí na původu. Nārada to potvrzuje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.11.35):
yasya yal lakṣaṇaṁ proktaṁ
puṁso varṇābhivyañjakam
yad anyatrāpi dṛśyeta
tat tenaiva vinirdiśet
“Pokud někdo projevuje znaky brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry, má být nazýván podle nich i v případě, že se narodil v nějaké jiné třídě.” Abychom poznali, kdo je brāhmaṇa a kdo kṣatriya, musíme zvážit, jaké vlastnosti má a jaké činnosti provádí. Pokud se všichni nekvalifikovaní śūdrové stanou takzvanými brāhmaṇy a kṣatriyi, nebude možné udržet ve společnosti pořádek. Nutně se objeví rozpory, lidská společnost se změní ve zvířecí a na celém světě zavládnou pekelné poměry.