SLOKA 43
śrī-pūrur uvāca
ko nu loke manuṣyendra
pitur ātma-kṛtaḥ pumān
pratikartuṁ kṣamo yasya
prasādād vindate param
śrī-pūruḥ uvāca—Pūru řekl; kaḥ—co; nu—zajisté; loke—na tomto světě; manuṣya-indra—vaše veličenstvo, nejlepší z lidských bytostí; pituḥ—otec; ātma-kṛtaḥ—který dal toto tělo; pumān—člověk; pratikartum—splatit; kṣamaḥ—je schopen; yasya—jehož; prasādāt—milostí; vindate—užívá si; param—života na vyšší úrovni.
Pūru odpověděl: “Kdo na tomto světě dokáže splatit dluh svému otci? Milostí otce získá živá bytost lidské tělo, které jí umožňuje stát se společníkem Nejvyššího Pána.”
Otec poskytuje semeno těla, a to postupně roste a vyvíjí se, až nakonec živá bytost získá vyvinuté lidské tělo s vědomím na vyšší úrovni, než mají zvířata. V lidském těle může dosáhnout vyšších planet a navíc, pokud rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, se může vrátit domů, zpátky k Bohu. Toto významné lidské tělo je získáno milostí otce, a proto je každý svému otci zavázán. V jiných životech má živá bytost samozřejmě také otce a matku; dokonce i kočky a psi mají své rodiče. Ale lidští rodiče mohou dát svému synovi to největší požehnání, když z něj vychovají oddaného. Ten, kdo se stane oddaným, získal to největší požehnání, protože nadobro zamezí opakovanému rození a umírání. Otec, který vychovává své dítě ve vědomí Kṛṣṇy, je proto ten nejlaskavější otec na světě. Je řečeno:
janame janame sabe pitāmātā pāya
kṛṣṇa guru nahi mile bhaja hari ei
Každý má otce a matku, ale díky požehnání Kṛṣṇy a gurua lze překonat hmotnou přírodu a vrátit se domů, zpátky k Bohu.