SLOKA 49
yasminn idaṁ viracitaṁ
vyomnīva jaladāvaliḥ
nāneva bhāti nābhāti
svapna-māyā-manorathaḥ
yasmin—v němž; idam—celý tento vesmírný projev; viracitam—stvořený; vyomni—na nebi; iva—jako; jalada-āvaliḥ—mraky; nānā iva—jakoby v rozmanitosti; bhāti—je projevený; na ābhāti—je neprojevený; svapna-māyā—iluze, jako sen; manaḥ-rathaḥ—stvořen, aby jím mohl projíždět kočár mysli.
Nejvyšší Pán, Vāsudeva, jenž stvořil vesmírný projev, se jeví jako všeprostupující, tak jako nebe, které nese mraky. A když je stvoření zničeno, vše vstoupí do Nejvyššího Pána, Viṣṇua, a rozmanitost přestane být projevena.
Pán sám říká v Bhagavad-gītě (7.19):
bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ
“Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně, jelikož ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, je totožný s Nejvyšším Brahmanem, Nejvyšší Absolutní Pravdou. Na začátku vše spočívá v Něm a na konci do Něho vstupují všechny projevy. Sídlí v srdci každého (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ) a z Něho vše vzešlo (janmādy asya yataḥ). Všechny hmotné projevy jsou však dočasné. Slovo svapna znamená “sny”, māyā znamená “iluze” a manoratha znamená “výtvory mysli”. Sny, iluze a výtvory mysli jsou dočasné. Celé hmotné stvoření je také dočasné, ale Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství, je věčná Absolutní Pravda.