SLOKA 25
sa tatra nirmukta-samasta-saṅga
ātmānubhūtyā vidhuta-triliṅgaḥ
pare ’male brahmaṇi vāsudeve
lebhe gatiṁ bhāgavatīṁ pratītaḥ
saḥ—Mahārāja Yayāti; tatra—jakmile to učinil; nirmukta—byl ihned osvobozen od; samasta-saṅgaḥ—všeho znečištění; ātma-anubhūtyā—jednoduše tím, že si uvědomil své přirozené postavení; vidhuta—byl očištěn od; tri-liṅgaḥ—znečištění způsobeného třemi kvalitami hmotné přírody (sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou); pare—Transcendenci; amale — mimo styk s hmotou; brahmaṇi—Nejvyšší Pán; vāsudeve—Vāsudeva, Kṛṣṇa, Absolutní Pravda, Bhagavān; lebhe—dosáhl; gatim—cíle; bhāgavatīm—jako společník Nejvyšší Osobnosti Božství; pratītaḥ—slavný.
Král Yayāti se naprosto odevzdal Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, a proto byl zbaven všeho znečištění hmotnými kvalitami přírody. Díky své seberealizaci dokázal upřít mysl na Transcendenci (Parabrahman, Vāsudevu), a tak nakonec dosáhl postavení Pánova společníka.
Slovo vidhuta, “byl očištěn”, má velký význam. Každý v tomto hmotném světě je znečištěn (kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya)-buď sattva-guṇou, rajo-guṇou nebo tamo-guṇou. Dokonce i ten, kdo se stane kvalifikovaným brāhmaṇou na úrovni kvality dobra (sattva-guṇy), je stále ještě hmotně znečištěný. Je nezbytné překonat sattva-guṇu a dospět na úroveň śuddha- sattvy. Ten, komu se to podaří, je vidhuta-triliṅga, zbaven znečištění způsobeného třemi kvalitami hmotné přírody. To je možné Kṛṣṇovou milostí. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17) uvádí:
śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt-satām
“Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, který sídlí jako Paramātmā (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem pravdomluvných oddaných, zprošťuje srdce oddaného dychtícího naslouchat Jeho poselstvím touhy po hmotném požitku. Jsou-li Pánova poselství správně vyslechnuta a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.” Vše nečisté zmizí ze srdce toho, kdo se snaží být si dokonale vědom Kṛṣṇy nasloucháním Kṛṣṇovým slovům ze Śrīmad- Bhāgavatamu či Bhagavad-gīty. Caitanya Mahāprabhu rovněž říká: ceto- darpaṇa-mārjanam-naslouchání o slávě Nejvyššího Pána a její opěvování odplavuje všechny nečistoty nahromaděné v srdci. Jakmile se člověk zbaví všeho hmotného znečištění, tak jako Mahārāja Yayāti, je mu vyjeveno jeho původní postavení Pánova společníka. To se nazývá svarūpa-siddhi neboli osobní dokonalost.