SLOKA 11-13
vāsudeve bhagavati
sarvātmani pare ’male
ekāntitvaṁ gato bhaktyā
sarva-bhūta-suhṛt samaḥ
vimukta-saṅgaḥ śāntātmā
saṁyatākṣo ’parigrahaḥ
yad-ṛcchayopapannena
kalpayan vṛttim ātmanaḥ
ātmany ātmānam ādhāya
jñāna-tṛptaḥ samāhitaḥ
vicacāra mahīm etāṁ
jaḍāndha-badhirākṛtiḥ
vāsudeve—Nejvyšší Osobnosti Božství; bhagavati—Pánu; sarva-ātmani—Nadduši; pare—Transcendenci; amale—Nejvyšší Osobě, jež je prostá hmotného znečištění; ekāntitvam—soustředěně prokazoval svou oddanou službu; gataḥ—v této situaci; bhaktyā—díky čisté oddanosti; sarva- bhūta-suhṛt samaḥ—jelikož byl oddaný, přátelský a stejně spravedlivý ke všem; vimukta-saṅgaḥ—neznečištěný hmotou; śānta-ātmā—klidný; saṁyata—ovládnutý; akṣaḥ—jehož pohled; aparigrahaḥ—aniž by přijímal milodary od kohokoliv jiného; yat-ṛcchayā—milostí Pána; upapannena — čímkoliv, co bylo pro uspokojení těla dostupné; kalpayan—takto zařizující; vṛttim—tělesné nezbytnosti; ātmanaḥ—pro duchovní prospěch; ātmani—v mysli; ātmānam—Nejvyšší Duši, Osobnosti Božství; ādhāya — vždy chovající; jñāna-tṛptaḥ—zcela spokojený na úrovni transcendentálního poznání; samāhitaḥ—stále v transu; vicacāra—cestoval po celé; mahīm—Zemi; etām—této; jaḍa—němý; andha—slepý; badhira—hluchý; ākṛtiḥ—jevící se jako.
Potom se Pṛṣadhra oprostil od všech povinností, uklidnil svou mysl a ovládl všechny smysly. Neovlivněný hmotnými podmínkami, vděčně příjímající vše, co k přežití získal milostí Pána a všem stejně nakloněný, věnoval plnou pozornost Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, který je transcendentální Nadduší, nedotčenou hmotným znečištěním. Byl zcela spokojen na úrovni čistého poznání a stále upínal mysl k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak dosáhl čisté oddané služby Pánu a začal putovat po celém světě, bez připoutanosti k jakýmkoliv hmotným činnostem, jako by byl němý, hluchý a slepý.