SLOKA 16-17
evam ukto dvijair jyeṣṭhaṁ
chandayām āsa so ’bravīt
tan-mantri-prahitair viprair
vedād vibhraṁśito girā
veda-vādātivādān vai
tadā devo vavarṣa ha
devāpir yogam āsthāya
kalāpa-grāmam āśritaḥ
evam—takto (jak bylo uvedeno výše); uktaḥ—nabádaný; dvijaiḥ — brāhmaṇy; jyeṣṭham—svého nejstaršího bratra, Devāpiho; chandayām āsa—požádal, aby se ujal království; saḥ—on (Devāpi); abravīt—řekl; tat-mantri—Śāntanuovým ministrem; prahitaiḥ—navedenými; vipraiḥ — brāhmaṇy; vedāt—védským zásadám; vibhraṁśitaḥ—zpronevěřil se; girā—kvůli takovým slovům; veda-vāda-ativādān—slova znevažující pokyny Véd; vai—jistě; tadā—tehdy; devaḥ—polobůh; vavarṣa—seslal deště; ha—v minulosti; devāpiḥ—Devāpi; yogam āsthāya—přijímající proces mystické yogy; kalāpa-grāmam—vesnice zvaná Kalāpa; āśritaḥ—uchýlil se do (a dodnes tam žije).
Když brāhmaṇové takto promluvili, Mahārāja Śāntanu se vydal do lesa a požádal svého staršího bratra Devāpiho, aby se ujal království, neboť povinností krále je pečovat o své poddané. Ještě předtím však Śāntanuův ministr zvaný Aśvavāra navedl nějaké brāhmaṇy, aby přiměli Devāpiho k porušení pravidel Véd, a on se tak stal nezpůsobilým zaujmout postavení panovníka. Tito brāhmaṇové svedli Devāpiho z cesty védských zásad, a proto nepřijal Śāntanuovu žádost a nechtěl se stát vládcem. Naopak se vyjádřil neuctivě o védských zásadách, a to způsobilo jeho poklesnutí. Za těchto okolností se králem stal znovu Śāntanu a Indra, jenž byl uspokojen, seslal vydatný déšť. Devāpi se pak vydal na cestu mystické yogy s cílem ovládnout svou mysl a smysly a usadil se ve vesnici zvané Kalāpa-grām, kde žije dodnes.