SLOKA 38
anvamodanta tad viśve-
devāḥ pitara eva ca
śaibyā garbham adhāt kāle
kumāraṁ suṣuve śubham
sa vidarbha iti prokta
upayeme snuṣāṁ satīm
anvamodanta—přijali; tat—ten výrok, předpovídající narození syna; viśvedevāḥ—polobozi Viśvedevové; pitaraḥ—Pitové neboli předkové; eva—jistě; ca—také; śaibyā—manželka Jyāmaghy; garbham—plod; adhāt — počala; kāle—časem; kumāram—syna; suṣuve—porodila; śubham—velice pěkného; saḥ—ten syn; vidarbhaḥ—Vidarbha; iti—takto; proktaḥ — byl známý; upayeme—později se oženil; snuṣām—jež byla přijata za snachu; satīm—s cudnou dívkou.
Kdysi dávno Jyāmagha svým uctíváním uspokojil polobohy a Pity. Teď se jejich milostí splnila jeho slova. Přestože byla Śaibyā neplodná, milostí polobohů otěhotněla a časem porodila dítě, jež dostalo jméno Vidarbha. Onu dívku přijali za snachu ještě předtím, než se dítě narodilo, a když tedy Vidarbha vyrostl, skutečně se s ní oženil.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvacáté třetí kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dynastie synů Yayātiho”.