SLOKA 20
cikīrṣitaṁ te kim idaṁ patis tvayā
pralambhito loka-namaskṛto muniḥ
yat tvaṁ jarā-grastam asaty asammataṁ
vihāya jāraṁ bhajase ’mum adhvagam
cikīrṣitam—co chceš dělat; te—tebe; kim idam—co to je; patiḥ—tvůj manžel; tvayā—tebou; pralambhitaḥ—byl podveden; loka-namaskṛtaḥ — jehož všichni lidé ctí; muniḥ—velký mudrc; yat—protože; tvam—ty; jarā-grastam—starého a nemohoucího; asati—ó nestoudná dcero; asammatam—nepříliš přitažlivého; vihāya—když jsi opustila; jāram—milence; bhajase—přijala jsi; amum—tohoto muže; adhvagam—který vypadá jako pouliční žebrák.
“Ó nestoudná dcero, co jsi to udělala? Podvedla jsi svého ctihodného manžela, jehož si všichni váží. Teď vidím, že jsi ho proto, že byl starý a nemocný, a tudíž tě nepřitahoval, opustila a vzala si za muže tohoto mladíka, který vypadá jako nějaký žebrák z ulice.”
Takové jsou hodnoty védské kultury. Sukanyā dostala vzhledem k okolnostem manžela, který byl již příliš starý na to, aby se k ní mohl hodit. Cyavana Muni byl nemocný stařec a pro krásnou dceru krále Śaryātiho jistě nebyl vhodným partnerem. Otec však od ní přesto očekával, že mu bude věrná. Když náhle viděl, že si našla někoho jiného — i když to byl mladý a hezký muž — ihned ji vyhuboval, že je asatī, nestoudná. Domníval se totiž, že v přítomnosti svého manžela přijala jiného muže. Ve védské kultuře platí, že i když mladá žena dostane starého manžela, musí mu uctivě sloužit. To je počestnost. Není možné, aby svého muže opustila, když se jí nelíbí, a našla si jiného. Takové jednání je v rozporu s védskou kulturou, kde žena musí přijmout manžela, kterého určí její rodiče, a musí mu ve vší počestnosti zůstat věrná. Král Śaryāti byl tedy překvapen, když po boku Sukanyi uviděl mladého muže.