KAPITOLA TŘETÍ
Sukanyā manželkou Cyavany Muniho
Tato kapitola popisuje dynastii Śaryātiho, dalšího Manuova syna, a vypráví rovněž o dívkách, které se jmenovaly Sukanyā a Revatī.
Devajña Śaryāti udělil pokyny ohledně obřadů, jež se měly vykonat druhého dne yajñi Aṅgirasů. Jednoho dne se Śaryāti vydal se svou dcerou Sukanyou do āśramu Cyavany Muniho. Sukanyā tam v mraveništi spatřila dvě světélka a bezděčně do nich píchla trnem. Jakmile to udělala, začala z té díry vytékat krev. Následkem toho byl král Śaryāti a jeho společníci stiženi zácpou, a nemohli dokonce ani močit. Když se král ptal, co způsobilo tuto náhlou změnu, zjistil, že příčinou neštěstí byla Sukanyā. Všichni se pak modlili k Cyavanovi Munimu, aby ho uspokojili podle jeho přání, a přestože to byl velmi starý muž, dal mu Devajña Śaryāti svou dceru za manželku.
Když jednou Cyavanu Muniho navštívili bratři Aśvinī-kumārové, lékaři z nebeských planet, muni je požádal, aby mu vrátili mládí. Vzali ho tedy k jednomu jezeru, v němž se vykoupali, a byli opět v rozkvětu mládí. Sukanyā pak nemohla poznat, který z nich je její manžel. Odevzdala se tedy Aśvinī-kumārům. Jelikož byli spokojeni s její cudností, uvedli ji zpět k jejímu muži. Cyavana Muni pak přivedl krále Śaryātiho k vykonání soma- yajñi a obdařil Aśvinī-kumāry výsadou pít soma-rasu. Nebeského krále Indru to velice rozhněvalo, ale nemohl Śaryātimu nic udělat. Od té doby mají Aśvinī-kumārové, dva lékaři, vyhrazený svůj podíl na soma-rase.
Později měl Śaryāti tři syny, kteří se jmenovali Uttānabarhi, Ānarta a Bhūriṣeṇa. Ānarta měl jednoho syna jménem Revata. Revatovi se narodilo sto synů, z nichž nejstarším byl Kakudmī. Tomu Brahmā poradil, aby dal svou nádhernou dceru Revatī Pánu Baladevovi, který patří do kategorie viṣṇu-tattva. Poté, co tak Kakudmī učinil, zanechal rodinného života a odešel se podrobit askezi do lesa v Badarikāśramu.
SLOKA 1: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, další Manuův syn, Śaryāti, byl vládcem plně obeznámeným s védským poznáním. Udělil pokyny ohledně činností pro druhý den yajñi, kterou měli vykonat potomkové Aṅgiry.
SLOKA 2: Śaryāti měl nádhernou dceru s lotosovýma očima, která se jmenovala Sukanyā. Vydal se s ní do lesa navštívit āśram Cyavany Muniho.
SLOKA 3: Když Sukanyā se svými přítelkyněmi trhala nejrůznější plody lesních stromů, v otvoru do mraveniště spatřila dva zářící body.
SLOKA 4: Jako by vedena prozřetelností, dívka bezděky probodla tyto dvě světlušky trnem. Nato z nich začala vytékat krev.
SLOKA 5: V tutéž chvíli dostali všichni Śaryātiho vojáci zácpu a nemohli kálet ani močit. Když to Śaryāti postřehl, překvapeně ke svým společníkům promluvil.
SLOKA 6: “Běda, jeden z nás se pokusil udělat něco špatného Cyavanovi Munimu, synovi Bhṛgua! Je zřejmé, že je mezi námi osoba, která poskvrnila jeho āśram.”
SLOKA 7: Sukanyā s velkými obavami řekla svému otci: “To já jsem provedla něco špatného, protože jsem bezděky probodla tato dvě světélka trnem.”
SLOKA 8: Když král Śaryāti slyšel slova své dcery, dostal velký strach. Pokoušel se Cyavanu Muniho všelijak uklidnit, neboť to on seděl v mraveništi.
SLOKA 9: Král Śaryāti byl velmi moudrý, a jelikož pochopil mudrcův záměr, dal mu svou dceru za ženu. Poté, co takto s těžkostmi vyvázl z nebezpečí, požádal Cyavanu Muniho o svolení a vrátil se domů.
SLOKA 10: Cyavana Muni byl velmi popudlivý, ale Sukanyā ho přijala za manžela, a proto s ním jednala ohleduplně, s ohledem na jeho rozpoložení. Jelikož znala jeho mysl, sloužila mu, aniž by byla zmatena.
SLOKA 11: Když uplynul nějaký čas, přišli do āśramu Cyavany Muniho bratři Aśvinī-kumārové, lékaři z nebeských planet. Cyavana Muni jim složil uctivé poklony a pak je požádal, aby mu navrátili mládí, jelikož to bylo v jejich silách.
SLOKA 12: Cyavana Muni pravil: “I když vím, že nemáte nárok na pití soma-rasy při obětích, slibuji, že vám jí dám plnou nádobu. Zajistěte mi prosím krásu a mládí, neboť tyto věci přitahují mladé ženy.”
SLOKA 13: Znamenití lékaři, Aśvinī-kumārové, s radostí přijali Cyavanův návrh. Řekli brāhmaṇovi: “Ponoř se do tohoto jezera, jež činí život úspěšným.” (Tomu, kdo se vykoupe v tomto jezeře, se splní jeho touhy.)
SLOKA 14: Jakmile to Aśvinī-kumārové dořekli, uchopili Cyavanu Muniho, který byl starý a nemocný invalida se svraštělou kůží, bílými vlasy a viditelně vystouplými žílami po celém těle, a všichni tři vstoupili do jezera.
SLOKA 15: Poté se z jezera vynořili tři muži s nádhernými tělesnými rysy. Byli pěkně oblečení a ozdobení náušnicemi a girlandami z lotosů. Všichni tři si byli ve své kráse rovni.
SLOKA 16: Počestná a půvabná Sukanyā nemohla vůbec rozeznat svého manžela od Aśvinī-kumārů, protože byli všichni stejně krásní. Jelikož nevěděla, kdo je její skutečný manžel, přijala útočiště u Aśvinī-kumārů.
SLOKA 17: Aśvinī-kumāry velice potěšilo, když viděli počestnost a věrnost Sukanyi. Ukázali jí tedy jejího manžela, Cyavanu Muniho, a poté se s jeho svolením vrátili ve svém letadle na nebeské planety.
SLOKA 18: K obydlí Cyavany Muniho pak přišel král Śaryāti, který si přál vykonat oběť. Po boku své dcery tam spatřil spanilého mladého muže, který zářil jako slunce.
SLOKA 19: Místo aby jí král poté, co přijal její poklony, dal své požehnání, vypadal velice nespokojeně a pronesl tato slova.
SLOKA 20: “Ó nestoudná dcero, co jsi to udělala? Podvedla jsi svého ctihodného manžela, jehož si všichni váží. Teď vidím, že jsi ho proto, že byl starý a nemocný, a tudíž tě nepřitahoval, opustila a vzala si za muže tohoto mladíka, který vypadá jako nějaký žebrák z ulice.”
SLOKA 21: “Ó moje dcero, narozená ve ctihodné rodině, jak jsi jen mohla takto znečistit své vědomí? Jak to, že si beze studu udržuješ milence? Stahuješ tak dynastie svého otce i manžela do pekla.”
SLOKA 22: Když však Sukanyā slyšela výčitky svého otce, usmívala se, pyšná na svoji počestnost. Se smíchem mu odpověděla: “Drahý tatínku, tento mladík po mém boku je tvůj pravý zeť, vznešený mudrc Cyavana, narozený v rodu Bhṛgua.”
SLOKA 23: Sukanyā tedy vylíčila, jak její manžel získal krásné mladistvé tělo. Když to král slyšel, velice ho to překvapilo a s radostí svou milovanou dceru obejmul.
SLOKA 24: Cyavana Muni svou vlastní silou umožnil králi Śaryātimu vykonat soma-yajñu. Poté dal Aśvinī-kumārům plnou nádobu soma-rasy, přestože ji nebyli oprávněni pít.
SLOKA 25: To rozrušilo krále Indru a zachvácen hněvem chtěl Cyavanu Muniho zabít, a proto prudce zdvihl svůj blesk. Cyavana Muni však svou silou ochromil Indrovu ruku, která blesk třímala.
SLOKA 26: Přestože byli Aśvinī-kumārové jen lékaři, a proto byli vyloučeni z pití soma-rasy při obětích, od té doby jim ji polobozi dovolili pít.
SLOKA 27: Král Śaryāti zplodil tři syny, kteří dostali jména Uttānabarhi, Ānarta a Bhūriṣeṇa. Ānartovi se narodil syn jménem Revata.
SLOKA 28: Ó Mahārāji Parīkṣite, přemožiteli nepřátel, tento Revata vybudoval v hlubinách oceánu království zvané Kuśasthalī, ve kterém žil a vládl území zvanému Ānarta a dalším. Měl sto pěkných synů, z nichž nejstarší byl Kakudmī.
SLOKA 29: Král Kakudmī vzal svou dceru Revatī a vydal se za Pánem Brahmou na Brahmaloku, transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody, aby se zeptal, kdo pro ni bude vhodným manželem.
SLOKA 30: Když tam Kakudmī dospěl, Pán Brahmā byl zaneprázdněn, neboť naslouchal hudebnímu vystoupení Gandharvů, a neměl ani chvíli na to, aby s ním hovořil. Kakudmī tedy čekal a na konci hudebního představení se Pánu Brahmovi poklonil a vyjevil mu svou dávnou touhu.
SLOKA 31: Když Pán Brahmā, který je velmi mocný, slyšel jeho slova, hlasitě se zasmál a řekl Kakudmīmu: “Ó králi, všichni ti, které jsi snad v srdci považoval za své budoucí zetě, již postupem času vymřeli.”
SLOKA 32: “Uplynulo již dvacet sedm cyklů čtyř yug. Ti, pro které ses rozhodoval, jsou nyní v nenávratnu, stejně jako jejich synové, vnuci a další potomci. Už ani nazaslechneš jejich jména.”
SLOKA 33: “Ó králi, odejdi odsud a dej svoji dceru Pánu Baladevovi, jenž je stále ještě přítomen. Je ze všech nejmocnější, neboť je Nejvyšším Pánem; Pán Viṣṇu je Jeho úplnou částí. Tvá dcera je způsobilá k tomu, aby ji dostal darem.”
SLOKA 34: “Pán Baladeva je Nejvyšší Osobnost Božství. Každý, kdo o Něm naslouchá a kdo Ho opěvuje, se očistí. Jelikož je věčným dobrodincem všech živých bytostí, sestoupil se vším, co k Němu náleží, aby očistil celý svět a zmenšil jeho břímě.”
SLOKA 35: Po vyslechnutí pokynu Pána Brahmy se mu Kakudmī poklonil a vrátil se do svého sídla. Tam uviděl, že je prázdné, neboť jeho bratři a další příbuzní ho opustili a žili teď na všech stranách ze strachu z vyšších živých bytostí, jako jsou Yakṣové.
SLOKA 36: Poté dal král svou nádhernou dceru jako dar svrchovaně mocnému Baladevovi, vzdal se světského života a odešel do Badarikāśramu s cílem potěšit Nara-Nārāyaṇu.