SLOKA 54
tatra taptvā tapas tīkṣṇam
ātma-darśanam ātmavān
sahaivāgnibhir ātmānaṁ
yuyoja paramātmani
tatra—v lese; taptvā—provádějící askezi; tapaḥ—usměrňující zásady askeze; tīkṣṇam—velice přísně; ātma-darśanam—jež napomáhá seberealizaci; ātmavān—vědom si vlastního já; saha—s; eva—jistě; agnibhiḥ — ohni; ātmānam—svou osobu; yuyoja—zaměstnal; parama-ātmani—jednání s Nejvyšší Duší.
Když Saubhari Muni, který si byl dobře vědom vlastního já, žil v lese, prováděl přísnou askezi. Díky tomu se nakonec v ohni hořícím v době smrti zaměstnal službou Nejvyšší Osobnosti Božství.
Oheň v době smrti spálí hrubohmotné tělo, a pokud není přítomna již žádná touha po hmotném požitku, znamená to i konec jemnohmotného těla a zůstane jen čistá duše. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti). Pokud se živá bytost vysvobodí z hrubohmotného i jemnohmotného těla a zůstane čistá duše, vrátí se domů, zpátky k Bohu, aby se zapojila do služby Pánu. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti — jde domů, zpátky k Bohu. Vidíme tedy, že Saubhari Muni této dokonalosti dosáhl.