Sloka 1.24
sañjaya uvāca
evam ukto hṛṣīkeśo
guḍākeśena bhārata
senayor ubhayor madhye
sthāpayitvā rathottamam
sañjayaḥ uvāca — Sañjaya řekl; evam — tak; uktaḥ — osloven; hṛṣīkeśaḥ — Pán Kṛṣṇa; guḍākeśena — Arjunou; bhārata — ó potomku Bharaty; senayoḥ — vojska; ubhayoḥ — obě; madhye — mezi; sthāpayitvā — umísťující; ratha-uttamam — nejlepší z vozů.
Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
V tomto verši se o Arjunovi mluví jako o Guḍākeśovi. Guḍākā znamená „spánek“ a ten, kdo dovede přemoci spánek, se nazývá guḍākeśa. Spánek také znamená nevědomost. Arjuna přemohl jak spánek, tak nevědomost díky svému přátelství s Kṛṣṇou. Jako Kṛṣṇův velký oddaný nemohl na Kṛṣṇu ani na okamžik zapomenout, neboť to je pro oddaného přirozené. Oddaný Pána nemůže nikdy přestat myslet na Kṛṣṇovo jméno, podobu, vlastnosti a zábavy; ani v době bdění, ani když spí. Dovede přemoci spánek i nevědomost jednoduše tím, že neustále myslí na Kṛṣṇu. Tento stav se nazývá vědomí Kṛṣṇy neboli samādhi. Kṛṣṇa jakožto Hṛṣīkeśa, Pán smyslů a mysli každé živé bytosti, chápal, proč chce Arjuna postavit vůz mezi obě vojska. Udělal to tedy a pak pronesl následující slova.