Sloka 1.41
saṅkaro narakāyaiva
kula-ghnānāṁ kulasya ca
patanti pitaro hy eṣāṁ
lupta-piṇḍodaka-kriyāḥ
saṅkaraḥ — takové nechtěné děti; narakāya — způsobují pekelný život; eva — jistě; kula-ghnānām — pro ty, kdo ničí rodinu; kulasya — pro rodinu; ca — také; patanti — poklesnou; pitaraḥ — předkové; hi — jistě; eṣām — jejich; lupta — zastavené; piṇḍa — obětování jídla; udaka — a vody; kriyāḥ — provádění.
Přibývání nechtěných dětí bude znamenat peklo jak pro rodinu, tak pro ty, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim nadobro přestane obětovat jídlo a voda.
Podle zásad plodonosného jednání je třeba pravidelně obětovat jídlo a vodu předkům rodiny. Tato oběť se provádí skrze uctívání Viṣṇua, neboť jedení zbytků jídla obětovaného Viṣṇuovi zbavuje následků všemožných hříchů. Předkové mohou někdy trpět různými reakcemi za své hříšné činy a někteří dokonce ani nemohou dostat hrubohmotné tělo a jsou nuceni zůstat v subtilních tělech duchů. Když jim tedy potomci předkládají prasādam neboli zbytky obětovaného jídla, předky to vysvobodí z těl duchů či jiných nešťastných podmínek. Pomoc předkům je rodinnou tradicí a pro ty, kdo nevykonávají oddanou službu, jsou tyto obřady povinné. Oddaný je nemusí pořádat, protože samotnou oddanou službou může vysvobodit tisíce předků a zbavit je utrpení všeho druhu. V Bhāgavatamu (11.5.41) je řečeno:
devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
„Ten, kdo se vzdal veškerých povinností a přijal útočiště u lotosových nohou Mukundy, dárce osvobození, a vydal se touto cestou se vší vážností, nemá žádné závazky vůči polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, rodině, lidstvu ani předkům.“ Vykonáváním oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství jsou tyto povinnosti automaticky splněné.