Sloka 13.16
bahir antaś ca bhūtānām
acaraṁ caram eva ca
sūkṣmatvāt tad avijñeyaṁ
dūra-sthaṁ cāntike ca tat
bahiḥ — vně; antaḥ — uvnitř; ca — také; bhūtānām — všech živých bytostí; acaram — nehybných; caram — pohyblivých; eva — také; ca — a; sūkṣmatvāt — vzhledem ke své subtilnosti; tat — ta; avijñeyam — nepoznatelná; dūra-stham — daleko; ca — také; antike — blízko; ca — a; tat — ta.
Nejvyšší Pravda pobývá vně i uvnitř všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Je tak subtilní, že Ji není možné vidět či poznat hmotnými smysly. I když je velice daleko, je zároveň blízko všech.
Z védské literatury víme, že Nārāyaṇa, Nejvyšší Osoba, sídlí vně i uvnitř každé živé bytosti. Je v duchovním i v hmotném světě. Přestože je velice daleko, je zároveň blízko nás. To je sdělení védských textů. Āsīno dūraṁ vrajati śayāno yāti sarvataḥ. (Kaṭha Upaniṣad 1.2.21) Jelikož je pořád ve stavu transcendentální blaženosti, nechápeme, jak si užívá svého úplného bohatství. Pomocí svých hmotných smyslů to nemůžeme vidět a pochopit. Řečeno jazykem Véd, hmotná mysl a smysly nám nedávají možnost Ho poznat. Ale ten, kdo má mysl a smysly očištěné uvědomováním si Kṛṣṇy při oddané službě, Ho může vidět neustále. Skutečnost, že oddaný, který rozvinul lásku k Nejvyššímu, Ho může vidět bez ustání, dokládá Brahma-saṁhitā. A Bhagavad-gītā (11.54) potvrzuje, že Kṛṣṇu je možné vidět a poznat jedině prostřednictvím oddané služby: bhaktyā tv ananyayā śakyaḥ.