Sloka 16.23
yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim
yaḥ — ten, kdo; śāstra-vidhim — pokyny písem; utsṛjya — když odmítá; vartate — zůstává; kāma-kārataḥ — jednající náladově na popud chtíče; na — nikdy; saḥ — on; siddhim — dokonalosti; avāpnoti — dosáhne; na — nikdy; sukham — štěstí; na — nikdy; parām — nejvyššího; gatim — dokonalého stádia.
Ten, kdo nedbá na pokyny písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.
Jak už bylo řečeno, pro všechny třídy a stavy lidské společnosti platí různé śāstra-vidhi, pokyny śāster. Každý by se měl řídit těmito usměrňujícími zásadami. Když to někdo nedělá a jedná náladově podle svého chtíče, chamtivosti a touhy, nebude nikdy v životě dokonalý. Jinými slovy, člověk může všechno teoreticky znát, ale pokud to neuvádí do života, je nejnižší z lidí. Od živé bytosti obdařené lidským tělem se očekává, že bude mít dostatek rozumu a bude dodržovat pravidla určená k povznesení života na nejvyšší úroveň. Pokud je ovšem nedodržuje, způsobuje si tím svůj pád. Ale dokonce i když člověk následuje usměrňující pravidla a morální zásady, je veškeré jeho poznání bezcenné, jestliže nakonec nepozná Nejvyššího Pána. A dokonce i když uznává existenci Boha, budou jeho snahy marné, pokud Mu nezačne sloužit. Proto by měl postupně dospět na úroveň vědomí Kṛṣṇy a oddané služby – jedině tak může dosáhnout nejvyšší dokonalosti, nijak jinak.
Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Ví, že něco je zakázané, a přesto to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. To znamená, že jedná z rozmaru. Takové lidi Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, která je určená pro lidský život. Člověk má žít tak, aby se očistil, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí.