Sloka 16.4
dambho darpo ’bhimānaś ca
krodhaḥ pāruṣyam eva ca
ajñānaṁ cābhijātasya
pārtha sampadam āsurīm
dambhaḥ — pýcha; darpaḥ — povýšenost; abhimānaḥ — ješitnost; ca — a; krodhaḥ — hněv; pāruṣyam — hrubost; eva — jistě; ca — také; ajñānam — nevědomost; ca — a; abhijātasya — toho, kdo má vrozené; pārtha — ó synu Pṛthy; sampadam — rysy; āsurīm — démonské povahy.
Ti, kdo se narodili s démonskou povahou, projevují pýchu, povýšenost, ješitnost, hněv, hrubost a nevědomost, ó synu Pṛthy.
Tento verš popisuje královskou cestu do pekla. Přestože se démoni neřídí žádnými zásadami, rádi předvádějí, jak jsou zbožní a pokročilí v duchovní vědě. Jsou vždy arogantní a chtějí, aby je s ohledem na jejich vzdělání a bohatství druzí uctívali. Vyžadují úctu, i když ji svým jednáním nevzbuzují. Rozčilují se kvůli nicotnostem a nemluví vlídně, ale hrubě. Nevědí, co se má a co nemá dělat. Všechno dělají podle okamžité nálady, jak se jim zachce, a neuznávají žádnou autoritu. Tyto nepříznivé, démonské vlastnosti mají už od doby vzniku jejich těl v matčiných lůnech, a jak rostou, všechny je projevují.