No edit permissions for isiZulu

Sloka 17.10

yāta-yāmaṁ gata-rasaṁ
pūti paryuṣitaṁ ca yat
ucchiṣṭam api cāmedhyaṁ
bhojanaṁ tāmasa-priyam

yāta-yāmam — jídla vařená tři hodiny před požitím; gata-rasam — bez chuti; pūti — páchnoucí; paryuṣitam — shnilá; ca — také; yat — ta, která; ucchiṣṭam — zbytky jídla po druhých; api — také; ca — a; amedhyam — nedotknutelné; bhojanam — jedení; tāmasa — člověku pod vlivem kvality nevědomosti; priyam — drahé.

Jídla připravená víc než tři hodiny před požitím, jídla bez chuti, shnilá a páchnoucí a jídla sestávající ze zbytků a nedotknutelných věcí mají rádi lidé podléhající kvalitě temna.

Jídlo má prodlužovat život, očišťovat mysl a posilovat tělo. To je celý jeho účel. Velcí mudrci v minulosti určili, které potraviny nejvíce prospívají zdraví a prodlužují život: jsou to mléčné produkty, cukr, rýže, obilí, ovoce a zelenina. Taková jídla mají velice rádi lidé, kteří jsou na úrovni dobra. Některé další pokrmy, jako praženou kukuřici nebo melasu, jež samy o sobě nejsou příliš chutné, je možné vylepšit příměsí mléka nebo jiné potraviny. Potom patří rovněž ke kvalitě dobra. Všechna tato jídla jsou svou povahou čistá a naprosto se liší od nedotknutelných věcí, jako je maso a alkohol. Tučná jídla, o kterých je zmínka v osmém verši, nemají nic společného s tukem zvířat získaným po jejich zabití. Živočišný tuk je dostupný v podobě mléka, které je nejúžasnější ze všech potravin. Mléko, máslo, sýr a podobné produkty skýtají živočišný tuk v podobě, která vylučuje potřebu zabíjet nevinné tvory. Jen brutální mentalita je příčinou neustálého zabíjení. Civilizovanou metodou, jak získat potřebný tuk, je použít mléko. Porážení zvířat je nelidské jednání. Protein je hojně dostupný z loupaného a půleného hrachu, dālu, celozrnné pšenice a podobně.

Jídla na úrovni kvality vášně, která jsou hořká, přesolená nebo příliš pálivá, s přehnaným množstvím čilli, způsobují utrpení tím, že snižují množství hlenu v žaludku, což vede k nemocem. Jídla patřící ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty jsou především ta, která nejsou čerstvá. Každý pokrm vařený více než tři hodiny před požitím (s výjimkou prasādam, jídla obětovaného Pánu) se řadí ke kvalitě temna. Jelikož tyto pokrmy hnijí, běžně vydávají ohavný zápach, který často přitahuje lidi ovlivněné stejnou kvalitou, ale ty, kdo jsou na úrovni kvality dobra, odpuzuje.

Co se týče zbytků, je možné jíst jedině to, co bylo nejprve nabídnuto Nejvyššímu Pánu nebo co zbylo po světcích, zvláště po duchovním učiteli. V jiném případě patří zbytky ke kvalitě temna a vedou k nákaze a nemocem. Ačkoliv lidem ovlivněným kvalitou temna taková jídla velice chutnají, lidé na úrovni kvality dobra je vůbec nechtějí a ani se jich nedotknou. Nejlepším jídlem jsou zbytky po obětování Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě Nejvyšší Pán říká, že přijme pokrmy ze zeleniny, mouky a mléka, protože jsou Mu nabízené s oddaností. Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam. Oddanost a láska je samozřejmě to hlavní, co Nejvyšší Osobnost Božství přijímá. Zároveň je ale uvedeno, že prasādam je třeba připravovat určitým způsobem. Každé jídlo připravené podle pokynů písem a obětované Nejvyšší Osobnosti Božství je možné sníst i po dlouhé době, protože je transcendentální. Aby tedy bylo jídlo bez nákazy, jedlé a chutné pro všechny, je třeba ho obětovat Nejvyššímu Pánu.

« Previous Next »