Sloka 2.53
śruti-vipratipannā te
yadā sthāsyati niścalā
samādhāv acalā buddhis
tadā yogam avāpsyasi
śruti — védského zjevení; vipratipannā — neovlivněná plody; te — tvá; yadā — když; sthāsyati — zůstává; niścalā — nepohnutá; samādhau — na úrovni transcendentálního vědomí, vědomí Kṛṣṇy; acalā — neochvějná; buddhiḥ — inteligence; tadā — tehdy; yogam — seberealizace; avāpsyasi — dosáhneš.
Až tvou mysl přestane rozrušovat květnatý jazyk Véd, budeš trvale pohroužený v transu seberealizace, s neochvějným vědomím Boha.
Když říkáme, že někdo je v samādhi, znamená to, že v plné míře zrealizoval vědomí Kṛṣṇy; v dokonalém samādhi člověk realizuje Brahman, Paramātmu i Bhagavāna. Nejvyšší dokonalostí seberealizace je pochopit, že jsme věčnými služebníky Kṛṣṇy a naším jediným úkolem je plnit své povinnosti spojené s vědomím Kṛṣṇy. Člověk vědomý si Kṛṣṇy neboli neochvějný oddaný Pána by neměl být zmatený květnatým jazykem Véd ani plodonosnými činnostmi usilovat o vstup do nebeského království. Skrze vědomí Kṛṣṇy je člověk v přímém styku s Kṛṣṇou a v tomto transcendentálním stavu dokáže porozumět všem Jeho pokynům. Takovým jednáním zaručeně dosáhne kýžených výsledků a konečného poznání. Musí jen plnit pokyny Kṛṣṇy nebo Jeho zástupce, duchovního učitele.