Sloka 4.24
brahmārpaṇaṁ brahma havir
brahmāgnau brahmaṇā hutam
brahmaiva tena gantavyaṁ
brahma-karma-samādhinā
brahma — duchovní povahy; arpaṇam — vklad; brahma — Nejvyšší; haviḥ — máslo; brahma — duchovní; agnau — v přijímajícím ohni; brahmaṇā — duší; hutam — obětované; brahma — duchovní království; eva — zajisté; tena — tou; gantavyam — jehož má být dosaženo; brahma — duchovních; karma — v činnostech; samādhinā — díky úplnému pohroužení.
Ten, kdo je naprosto pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy, určitě dosáhne duchovního království díky tomu, že se plně věnuje duchovním činnostem, jejichž přijímání je absolutní a obětiny jsou stejné duchovní povahy.
Zde se popisuje, jak mohou činnosti spojené s vědomím Kṛṣṇy nakonec dovést člověka k cíli duchovního života. K vědomí Kṛṣṇy patří různé činnosti, a ty všechny budou popisovat následující verše. Prozatím je popsán jen princip vědomí Kṛṣṇy. Podmíněná duše, plná hmotných nečistot, musí nutně jednat v hmotném prostředí, ale zároveň se z něho musí dostat. Metodou, jak se může podmíněná duše vymanit z hmotného prostředí, je uvědomovat si Kṛṣṇu. Pacienta, kterého trápí střevní potíže kvůli nadměrnému požívání mléčných produktů, je možné vyléčit dalším mléčným produktem – jogurtem. Podobně i podmíněnou duši, pohrouženou do hmotných činností, může vyléčit jednání s vědomím Kṛṣṇy, jak je vyložené zde v Gītě. Této metodě se obvykle říká yajña, to znamená činnosti (oběti), které mají uspokojovat Viṣṇua či Kṛṣṇu. Čím víc se činnosti v hmotném světě konají s vědomím Kṛṣṇy neboli jen pro Viṣṇua, tím víc se prostředí díky úplnému pohroužení zduchovňuje. Slovo brahma (Brahman) znamená „duchovní“. Pán je duchovní a paprsky vycházející z Jeho transcendentálního těla tvoří Jeho duchovní záři, brahma-jyoti. Všechno, co existuje, se nachází v brahma-jyoti, ale když tuto jyoti zahalí iluze (māyā) neboli uspokojování smyslů, říká se, že je hmotná. Tento hmotný závoj lze okamžitě odstranit pomocí vědomí Kṛṣṇy, přičemž oběť ve prospěch vědomí Kṛṣṇy, prostředník, který tuto oběť přijímá, průběh přijímání, obětující osoba i výsledek oběti – to vše dohromady je Brahman neboli Absolutní Pravda. Absolutní Pravda zahalená māyou se nazývá „hmota“. Hmota použitá v zájmu Absolutní Pravdy nabývá znovu své duchovní kvality. Uvědomování si Kṛṣṇy je metoda, která mění iluzorní vědomí v Brahman, Nejvyšší Pravdu. Když je mysl plně pohroužená ve vědomí Kṛṣṇy, říká se, že je v samādhi neboli transu. Vše, co se vykonává s takovým transcendentálním vědomím, se nazývá yajña, oběť Absolutnímu. V tomto stavu duchovního vědomí jak přispěvatel, tak jeho vklad, přijímání, konatel obřadu i výsledek či konečný zisk splývají v Absolutním, Nejvyšším Brahmanu. To je vysvětlení vědomí Kṛṣṇy.