Sloka 4.28
dravya-yajñās tapo-yajñā
yoga-yajñās tathāpare
svādhyāya-jñāna-yajñāś ca
yatayaḥ saṁśita-vratāḥ
dravya-yajñāḥ — obětování svého vlastnictví; tapaḥ-yajñāḥ — oběť formou askeze; yoga-yajñāḥ — oběť formou osmistupňové jógy; tathā — tak; apare — jiní; svādhyāya — oběť formou studia Véd; jñāna-yajñāḥ — oběť formou rozvoje transcendentálního poznání; ca — také; yatayaḥ — osvícení lidé; saṁśita-vratāḥ — kteří dodržují sliby.
Někteří jsou osvícení díky tomu, že obětují své vlastnictví, a jiní díky tomu, že podstupují přísnou askezi, praktikují osmistupňovou jógu nebo studují Védy, aby rozvinuli transcendentální poznání. Ti všichni jsou věrní svým slibům.
Oběti můžeme rozdělit do různých skupin. Někteří lidé obětují své vlastnictví na různé podoby dobročinnosti. V Indii zakládají bohatí obchodníci a členové šlechtických rodin různé dobročinné ústavy, jako je dharma-śālā, anna-kṣetra, atithi-śālā, anāthālaya a vidyā-pīṭha. I v jiných zemích je mnoho nemocnic, starobinců a podobných dobročinných zařízení, která chudým poskytují potravu, vzdělání a lékařskou péči zdarma. Všechny tyto druhy dobročinnosti se nazývají dravyamaya-yajña. Jiní lidé zase pro zlepšení svých životních podmínek nebo dosažení vyšších planet ve vesmíru dobrovolně podstupují mnoho druhů askeze, jako je například cāndrāyaṇa a cāturmāsya. Tehdy skládají náročné sliby, že budou žít podle přísných pravidel. Například ten, kdo chce dodržovat slib cāturmāsyi, se po dobu čtyř měsíců (od července do října) neholí, nejí určitá jídla, nejí víc než jednou denně a neopouští domov. Taková oběť osobního pohodlí se nazývá tapomaya-yajña. Další lidé se věnují různým druhům mystické jógy, jako je Patañjaliho systém (s cílem splynout s Absolutnem) nebo haṭha-yoga či aṣṭāṅga-yoga (s cílem nabýt určitých dokonalostí). A další cestují na posvátná poutní místa. Všechny tyto činnosti se nazývají yoga-yajña, oběť, která má člověku přinést určitý druh dokonalosti v hmotném světě. Někteří se zase zabývají studiem různých védských textů, zvláště Upaniṣad a Vedānta-sūter či filozofie sāṅkhyi. To se nazývá svādhyāya-yajña neboli oběť formou studia. Všichni tito jógí se s vírou věnují konání různých druhů oběti a usilují o život na vyšší úrovni. Uvědomování si Kṛṣṇy se ovšem od toho všeho liší, protože je přímou službou Nejvyššímu Pánu. Vědomí Kṛṣṇy nelze dosáhnout žádnou z výše uvedených obětí, ale jedině milostí Pána a Jeho pravých oddaných. Proto je vědomí Kṛṣṇy transcendentální.