Sloka 9.4
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
mayā — Mnou; tatam — prostoupený; idam — tento; sarvam — celý; jagat — vesmírný projev; avyakta-mūrtinā — neprojevenou podobou; mat-sthāni — ve Mně; sarva-bhūtāni — všechny živé bytosti; na — ne; ca — zároveň; aham — Já; teṣu — v nich; avasthitaḥ — spočívající.
Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.
Nejvyšší Osobnost Božství se nedá vnímat hrubohmotnými smysly. Je řečeno:
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
(Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
Kṛṣṇovo jméno, slávu, zábavy a tak dále není možné vnímat pomocí hmotných smyslů. Pán se zjeví jen tomu, kdo Mu prokazuje čistou oddanou službu pod správným vedením. V Brahma-saṁhitě (5.38) se říká: premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti – člověk může stále vidět Govindu, Nejvyšší Osobnost Božství, uvnitř sebe i vně, jestliže k Němu vyvine transcendentální láskyplný vztah. Pro naprostou většinu lidí tedy Pán zůstává neviditelný. V tomto verši říká, že i když je všeprostupující, přítomný všude, hmotnými smysly Ho nelze vnímat. To je vyjádřeno slovem avyakta-mūrtinā. Ale i když Ho nemůžeme vidět, všechno spočívá v Něm, v Jeho energii. Jak jsme probírali v sedmé kapitole, celý hmotný vesmírný projev je jen kombinací Jeho dvou druhů energií – vyšší, duchovní energie a nižší, hmotné energie. Všechno spočívá v Pánově energii, která se šíří po celém stvoření, tak jako se sluneční svit šíří vesmírem.
Z toho, že se Pán rozpíná všude, bychom neměli vyvodit, že ztratil svou osobnost. Aby vyvrátil takový argument, sám říká: „Jsem všude, všechno je ve Mně, ale přitom jsem stranou všeho.“ Král například vede vládu, která není ničím jiným než projevem jeho energie – její různá oddělení jsou královými energiemi a každé z nich je postavené na jeho moci. Přesto se nedá očekávat, že bude ve všech osobně přítomný. To je hrubý příklad. Všechny viditelné projevy a vše, co existuje v hmotném i duchovním světě, podobně spočívá v energii Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. Ke stvoření dochází rozšířením Jeho různých energií. A jak uvádí Bhagavad-gītā (10.42): viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam – prostřednictvím svého osobního zastoupení, rozšíření svých energií, je přítomný všude.