Sloka 9.7
sarva-bhūtāni kaunteya
prakṛtiṁ yānti māmikām
kalpa-kṣaye punas tāni
kalpādau visṛjāmy aham
sarva-bhūtāni — všechny stvořené bytosti; kaunteya — ó synu Kuntī; prakṛtim — do přirozenosti; yānti — vstupují; māmikām — Mé; kalpa-kṣaye — na konci věku; punaḥ — znovu; tāni — ty všechny; kalpa-ādau — na začátku věku; visṛjāmi — tvořím; aham — Já.
Ó synu Kuntī, na konci věku vstupují všechny hmotné projevy do Mé přirozenosti a na začátku dalšího věku je svou silou znovu tvořím.
Stvoření, udržování a zničení tohoto hmotného vesmírného projevu tedy plně závisí na svrchované vůli Osobnosti Božství. „Na konci věku“ znamená v době smrti Brahmy. Brahmā žije sto let, jeden jeho den trvá 4 300 000 000 našich pozemských let a stejně dlouhá je i jeho noc. Jeho měsíc se skládá z třiceti takových dnů a nocí a jeho rok má dvanáct měsíců. Poté, co uplyne sto těchto let a Brahmā umírá, nastane zničení – to znamená, že energie projevená Nejvyšším Pánem se opět vrátí do Něho. Když je potom třeba znovu projevit vesmírný svět, Jeho vůlí se to uskuteční. Bahu syām – „Přestože jsem jeden, stanu se mnoha.“ To je védský aforismus (Chāndogya Upaniṣad 6.2.3) Pán se expanduje prostřednictvím této hmotné energie a znovu vzniká celý vesmírný projev.