Sloka 9.8
prakṛtiṁ svām avaṣṭabhya
visṛjāmi punaḥ punaḥ
bhūta-grāmam imaṁ kṛtsnam
avaśaṁ prakṛter vaśāt
prakṛtim — do hmotné přírody; svām — patřící Mně; avaṣṭabhya — poté, co vstoupím; visṛjāmi — tvořím; punaḥ punaḥ — znovu a znovu; bhūta-grāmam — vesmírné projevy; imam — tyto; kṛtsnam — všechny; avaśam — automaticky; prakṛteḥ — silou přírody; vaśāt — nuceně.
Celý vesmír Mi podléhá. Podle Mé vůle se automaticky znovu a znovu projevuje a na konci zase zaniká.
Již několikrát bylo řečeno, že hmotný svět je projevem nižší energie Nejvyšší Osobnosti Božství. V době stvoření je uvolněna hmotná energie v podobě mahat-tattvy, do níž vstupuje Pán ve své první inkarnaci puruṣi, jako Mahā-viṣṇu. Leží v Příčinném oceánu, vydechuje nespočetně mnoho vesmírů a do každého z nich vstupuje jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Tak vznikají všechny vesmíry. Dále se Pán projevuje jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu a vstupuje do všeho, včetně nepatrného atomu. To říká tento verš – Pán vchází do všeho.
Pak je hmotná příroda oplodněna živými bytostmi, které podle svých dřívějších činů zaujímají různá postavení. Tak začnou probíhat činnosti hmotného světa. Různé druhy živých bytostí začínají jednat hned, jak dojde ke stvoření. Není pravda, že se vyvíjejí. Různé druhy života jsou stvořeny zároveň s vesmírem. Lidé, zvířata, ptáci – všichni jsou stvořeni současně, protože se znovu projevují touhy, které měli při posledním zničení. Slovo avaśam jasně vyjadřuje, že nic nedělají živé bytosti samy. Jenom se znovu projeví jejich stav bytí z posledního života v předchozím stvoření, a to vše se děje vůlí Pána. Taková je nepochopitelná moc Nejvyšší Osobnosti Boha. A poté, co Pán stvoří různé druhy života, už s nimi není spojený. Stvoření vzniká proto, aby měly různé živé bytosti možnost se věnovat svým dřívějším zálibám, a do toho se Pán nevměšuje.