TEXT 2
sañjaya uvāca
dṛṣṭvā tu pāṇḍavānīkaṁ
vyūḍhaṁ duryodhanas tadā
ācāryam upasaṅgamya
rājā vacanam abravīt
sañjayaḥ uvāca — Sañjaya pravil; dṛṣṭvā — poté, co zhlédl; tu — avšak; pāṇḍava-anīkam — vojáky Pāṇḍuovců; vyūḍham — seřazené do vojenského šiku; duryodhanaḥ — král Duryodhana; tadā — tehdy; ācāryam — k učiteli; upasaṅgamya — přistoupil; rājā — král; vacanam — slova; abravīt — pronesl.
Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
Dhṛtarāṣṭra byl od narození slepý a nedostávalo se mu bohužel ani duchovního pohledu. Dobře věděl, že stejnou slepotou v otázkách náboženství trpí i jeho synové, a byl přesvědčen, že se s Pāṇḍuovci, kteří byli od narození zbožní, nikdy neshodnou. Přesto měl obavy z vlivu poutního místa, a z toho Sañjaya vyrozuměl, proč se ptá na situaci na bojišti. Chtěl skleslého krále povzbudit, a proto ho ujistil, že jeho synové nepřistoupí pod vlivem posvátného místa na žádný kompromis. Z toho důvodu mu oznámil, že jeho syn Duryodhana se poté, co zhlédl vojsko Pāṇḍuovců, neprodleně odebral k vrchnímu veliteli Droṇācāryovi, aby ho informoval o jejich skutečném postavení. I když je Duryodhana uveden jako král, přesto byl nucen se vzhledem k závažnosti situace obrátit na vrchního velitele. To svědčí o tom, že byl opravdu způsobilý být politikem. Jeho maska diplomata však nemohla zakrýt strach, který se ho zmocnil při pohledu na rozestavení vojsk Pāṇḍuovců.