TEXTS 37-38
yady apy ete na paśyanti
lobhopahata-cetasaḥ
kula-kṣaya-kṛtaṁ doṣaṁ
mitra-drohe ca pātakam
kathaṁ na jñeyam asmābhiḥ
pāpād asmān nivartitum
kula-kṣaya-kṛtaṁ doṣaṁ
prapaśyadbhir janārdana
yadi — když; api — dokonce; ete — oni; na — ne; paśyanti — vidí; lobha — chamtivostí; upahata — přemožena; cetasaḥ — jejich srdce; kula-kṣaya — ve zničení rodiny; kṛtam — učiněnou; doṣam — chybu; mitra-drohe — v roztržkách s přáteli; ca — také; pātakam — reakce za hříšné činy; katham — proč; na — nemělo by; jñeyam — být věděno; asmābhiḥ — námi; pāpāt — od hříchů; asmāt — těchto; nivartitum — upustit; kula-kṣaya — ve zničení dynastie; kṛtam — spáchaný; doṣam — zločin; prapaśyadbhiḥ — těmi, kteří mohou vidět; janārdana — ó Kṛṣṇo.
Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
Kṣatriya nikdy neodmítá výzvu k boji či k hazardní hře. Arjuna tedy nemohl boj odmítnout, protože ho k němu Duryodhanova strana vyzvala. Když k tomu došlo, uvažoval následujícím způsobem. Jeho soupeři mohou být slepí pokud jde o následky této výzvy, ale on dokáže zlé následky předvídat a nemůže takovou výzvu přijmout; povinnost je závazná jen tehdy, pokud je její výsledek prospěšný. Po zvážení všech pro a proti se Arjuna rozhodl nebojovat.