TEXT 9
mac-cittā mad-gata-prāṇā
bodhayantaḥ parasparam
kathayantaś ca māṁ nityaṁ
tuṣyanti ca ramanti ca
mat-cittāḥ — s myslí výhradně u Mě; mat-gata-prāṇāḥ — s životy zasvěcenými Mně; bodhayantaḥ — věnující se kázání; parasparam — mezi sebou; kathayantaḥ — rozmlouvající; ca — také; mām — o Mně; nityam — stále; tuṣyanti — uspokojeni; ca — také; ramanti — prožívají transcendentální blaženost; ca — také.
Moji čistí oddaní dlí myšlenkami vždy u Mne, své životy plně zasvěcují službě Mně a nacházejí velké uspokojení a blaženost v tom, že se o Mně neustále navzájem poučují a baví.
V tomto verši jsou konkrétně uvedeny charakteristické vlastnosti čistých oddaných. Takoví oddaní se plně věnují transcendentální láskyplné službě Pánu. Jejich mysl nemůže nic odvést od lotosových nohou Kṛṣṇy a jejich rozmluvy se týkají výhradně transcendentálních námětů. Oddaní Nejvyššího Pána dvacet čtyři hodin denně opěvují Jeho vlastnosti a zábavy. Jejich srdce a duše jsou neustále plné Kṛṣṇy a mají zalíbení v rozmluvách, které o Něm vedou s ostatními oddanými.
V začátcích oddané služby všichni vychutnávají transcendentální radost ze služby samotné a na pokročilém stupni již setrvávají na úrovni lásky k Bohu, v transcendentálním postavení, a mohou se těšit z nejvyšší dokonalosti, kterou Pán projevuje ve svém sídle. Po různých planetách vesmíru putuje bezpočet živých bytostí a z nich jen několik má to štěstí, že se setká s čistým oddaným a dostane příležitost poznat oddanou službu. Pán Caitanya přirovnává transcendentální oddanou službu k semínku — když je zaseto do srdce živé bytosti a ta potom stále poslouchá a zpívá Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, semínko vzejde, tak jako vzejde semínko stromu, které se náležitě zalévá. Duchovní rostlinka oddané služby roste a roste, až proroste obalem hmotného vesmíru a ocitne se v záři brahmajyoti v duchovním nebi. Tam roste dále, až dosáhne Kṛṣṇovy svrchované planety, která je v duchovním nebi nejvýše a jmenuje se Goloka Vṛndāvana. Nakonec rostlina nalezne útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou a tam spočine. Tak jako obyčejná rostlina nese plody a květy, má plody i rostlina oddané služby, a zalévání v podobě zpívání a poslouchání pokračuje. Tato rostlina oddané služby je podrobně popsána v Caitanya-caritāmṛtě (Madhya-līlā, devatenáctá kapitola). Je tam vylíčeno, že když dosáhne plného vzrůstu a uchýlí se k lotosovým nohám Nejvyššího Pána, oddaný je zcela pohlcen láskou k Bohu — nemůže žít ani okamžik bez Něho, stejně jako ryba nemůže žít bez vody. V tomto stavu získává ve styku s Pánem transcendentální vlastnosti.
Také Śrīmad-Bhāgavatam je plný vyprávění o vztahu mezi Nejvyšším Pánem a Jeho oddanými, a proto je velmi drahý všem vaiṣṇavům. To je uvedeno přímo v něm (12.13.18): śrīmad-bhāgavataṁ purāṇam amalaṁ yad vaiṣṇavānāṁ priyam. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu se nepopisují hmotné činnosti, hospodářský rozvoj, smyslový požitek ani osvobození. Je to jediné vyprávění, ve kterém je v úplnosti popsána transcendentální povaha Nejvyššího Pána a Jeho oddaných. Realizované duše vědomé si Kṛṣṇy proto vždy rády naslouchají čtení takových transcendentálních písem, tak jako mladý chlapec a dívka mají zalíbení v tom, že mohou být spolu.