TEXT 2
bhavāpyayau hi bhūtānāṁ
śrutau vistaraśo mayā
tvattaḥ kamala-patrākṣa
māhātmyam api cāvyayam
bhava — objevení; apyayau — zánik; hi — zajisté; bhūtānām — veškerých živých bytostí; śrutau — bylo vyslechnuto; vistaraśaḥ — podrobně; mayā — mnou; tvattaḥ — od Tebe; kamala-patra-akṣa — ó Kṛṣṇo s lotosovýma očima; māhātmyam — sláva; api — rovněž; ca — a; avyayam — nevyčerpatelná.
Ó Kṛṣṇo s lotosovýma očima, vyslechl jsem od Tebe podrobnosti o projevení a zániku všech živých bytostí a porozuměl jsem Tvé nepomíjivé slávě.
Arjuna Pána oslovuje Kṛṣṇo s lotosovýma očima (Kṛṣṇovy oči vypadají jako okvětní lístky lotosu) a činí tak z radosti, neboť v jedné z předchozích kapitol ho Kṛṣṇa ujistil: ahaṁ kṛtsnasya jagataḥ prabhavaḥ pralayas tathā — “Já jsem původem vzniku a zániku tohoto celého hmotného projevu.” Arjuna o tom slyšel od Pána podrobnosti a ví také, že i když je Kṛṣṇa původem veškerého vzniku a zániku, sám jimi není ovlivněn. V deváté kapitole jsme četli, jak Pán řekl, že prostupuje vším, a přesto není všude osobně přítomen. To je Kṛṣṇova neuvěřitelná výsada a Arjuna potvrzuje, že jí dokonale porozuměl.