TEXT 16
bahir antaś ca bhūtānām
acaraṁ caram eva ca
sūkṣmatvāt tad avijñeyaṁ
dūra-sthaṁ cāntike ca tat
bahiḥ — vně; antaḥ — uvnitř; ca — rovněž; bhūtānām — všech živých bytostí; acaram — nehybných; caram — pohyblivých; eva — také; ca — a; sūkṣmatvāt — vzhledem ke své subtilnosti; tat — ta; avijñeyam — nepoznatelná; dūra-stham — daleko; ca — také; antike — blízko; ca — a; tat — ta.
Nejvyšší Pravda dlí vně i uvnitř všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Je tak subtilní, že Ji není možné uvidět či poznat hmotnými smysly. Třebaže je velice daleko, je zároveň všem nablízku.
Z védských písem se dozvídáme, že Nārāyaṇa, Nejvyšší Osoba, dlí vně i uvnitř každé živé bytosti. Je v duchovním i v hmotném světě. Přestože je velice daleko, je zároveň blízko nás. Āsīno dūraṁ vrajati śayāno yāti sarvataḥ. (Kaṭha Upaniṣad 1.2.21) Pán je neustále na úrovni transcendentální blaženosti, a my nejsme schopni uvidět či poznat našimi hmotnými smysly a myslí, jak užívá svého úplného bohatství. To je uvedeno ve védské literatuře. Ten, kdo však má mysl a smysly očištěné rozvíjením vědomí Kṛṣṇy, oddanou službou, Ho může vidět neustále. Skutečnost, že oddaný, který rozvinul lásku k Nejvyššímu, Ho může bez ustání vidět, dokládá Brahma-saṁhitā. A v Bhagavad-gītě (11.54) je potvrzeno, že Kṛṣṇu lze vidět a poznat jedině prostřednictvím oddané služby: bhaktyā tv ananyayā śakyaḥ.