TEXT 23
yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim
yaḥ — každý, kdo; śāstra-vidhim — příkazy písem; utsṛjya — dávající stranou; vartate — zůstává; kāma-kārataḥ — jednající náladově na základě chtíče; na — nikdy; saḥ — on; siddhim — dokonalost; avāpnoti — dosáhne; na — nikdy; sukham — štěstí; na — nikdy; parām — nejvyšší; gatim — úroveň dokonalosti.
Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.
Jak bylo uvedeno, pokyny śāster (śāstra-vidhi) jsou dány různým třídám a řádům společnosti. Každý se jimi má řídit. Když to někdo nedělá a jedná náladově, jak odpovídá jeho chtíči, chamtivosti a touze, nebude nikdy v životě dokonalý. Jinými slovy — člověk může všechny tyto věci teoreticky znát, ale pokud je nepřenese do svého života, je nejníže stojící z lidí. Od živé bytosti obdařené lidským tělem se očekává, že projeví dostatek rozumu a bude dodržovat usměrnění určená k povznesení života na nejvyšší úroveň. Pokud je ovšem nedodržuje, způsobuje si tím svůj pád. Avšak dokonce i když následuje usměrňující pravidla a morální zásady, je veškeré její poznání bezcenné, jestliže nakonec nepozná Nejvyššího Pána. A dokonce i když uznává existenci Boha, budou její snahy marné, pokud Mu nezačne sloužit. Proto by se měla postupně pozvednout na úroveň vědomí Kṛṣṇy a oddané služby — jedině tehdy může dosáhnout nejvyšší dokonalosti.
Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Dobře ví, že něco je zakázáno, a přece to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. Proto se o něm říká, že jedná z rozmaru. Takovým osobám je předurčeno, že je Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, které by v lidském těle dosáhnout měly. Lidský život je zvláště určen k tomu, aby se živá bytost očistila, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí.