TEXT 20
sarva-bhūteṣu yenaikaṁ
bhāvam avyayam īkṣate
avibhaktaṁ vibhakteṣu
taj jñānaṁ viddhi sāttvikam
sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; yena — skrze které; ekam — jednu; bhāvam — podstatu; avyayam — neměnnou; īkṣate — osoba vidí; avibhaktam — nerozdělenou; vibhakteṣu — v nesčetně mnoha rozdělených; tat — to; jñānam — poznání; viddhi — věz; sāttvikam — patřící ke kvalitě dobra.
Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
Ten, kdo vidí jednu duši v každém živém tvoru, ať se jedná o poloboha, lidskou bytost, zvíře, ptáka, vodního živočicha nebo rostlinu, má poznání na úrovni kvality dobra. Ve všech živých organismech je tatáž duše, i když mají podle svých dřívějších činností různá těla. V sedmé kapitole stojí, že projev životní síly v každém těle má svůj původ ve vyšší energii Nejvyššího Pána. Ten, kdo vidí vyšší energii jednoho druhu — onu životní sílu — v každém těle, tedy vidí na úrovni kvality dobra. Těla pomíjejí, ale tato energie života je nepomíjivá. Rozdíly jsou vnímány z hlediska těla — jelikož se v podmíněném bytí vyskytuje mnoho podob hmotného života, životní síla se zdá být rozdělená. Toto neosobní poznání je jedním aspektem seberealizace.