TEXT 70
āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
āpūryamāṇam — neustále plněný; acala-pratiṣṭham — zůstává stálý; samudram — do oceánu; āpaḥ — vody; praviśanti — vstupují; yadvat — jako; tadvat — tak; kāmāḥ — touhy; yam — do koho; praviśanti — vstupují; sarve — všechny; saḥ — tato osoba; śāntim — klidu a míru; āpnoti — dosáhne; na — ne; kāma-kāmī — ten, kdo touží po splnění tužeb.
Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je tak věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.
Obrovský oceán je vždy plný vody, ale přesto jí do něj přitéká neustále víc a víc, zvláště v období dešťů. Oceán se však nezmění, je klidný — nerozbouří ho to a nepřekročí kvůli tomu hranice svých břehů. To platí také o tom, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Dokud máme hmotné tělo, jeho požadování smyslového požitku bude pokračovat. Oddaného však takové touhy nerozrušují, protože je v nitru naplněn. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nic nepostrádá, neboť Pán se stará o všechny jeho hmotné potřeby. Proto je jako oceán — vždy naplněn ve svém nitru. Touhy k němu mohou přicházet jako vody řek, jež se vlévají do oceánu, ale on i nadále neochvějně pokračuje ve svých činnostech a touhami po smyslovém požitku není ani v nejmenším rozrušen. Podle toho se pozná, kdo si je vědom Kṛṣṇy — je to ten, kdo ztratil veškerý zájem o hmotné uspokojování smyslů, přestože u něho takové touhy ještě mohou přetrvávat. Jelikož je vždy spokojený v transcendentální láskyplné službě Pánu, dokáže zůstat stálý jako oceán, a proto se těší dokonalému klidu. Jiní, kteří chtějí ukojit touhy — po hmotném úspěchu nebo dokonce i po osvobození — ovšem klidu nikdy nedosáhnou. Ti, kdo pracují s touhou po plodech své práce, osoby usilující o vysvobození i yogīni, kteří se snaží získat mystické síly, jsou kvůli nesplněným touhám nešťastní. Avšak ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je šťastný, když slouží Pánu, a žádné nesplněné touhy nemá. Ve skutečnosti netouží ani po vysvobození z takzvaných pout hmoty. Oddaní Kṛṣṇy nemají žádné hmotné touhy, a proto žijí v dokonalém klidu.