No edit permissions for Čeština

Sloka 3.38

dhūmenāvriyate vahnir
yathādarśo malena ca
yatholbenāvṛto garbhas
tathā tenedam āvṛtam

dhūmena — kouřem; āvriyate — je zahalený; vahniḥ — oheň; yathā — jako; ādarśaḥ — zrcadlo; malena — prachem; ca — také; yathā — jako; ulbena — lůnem; āvṛtaḥ — je zakryté; garbhaḥ — embryo; tathā — tak; tena — oním chtíčem; idam — tato; āvṛtam — pokrytá.

Tak jako oheň zahaluje kouř, zrcadlo pokrývá prach a embryo je zakryté lůnem, živou bytost pokrývají různé stupně chtíče.

Čisté vědomí živé bytosti zahaluje pokryv tří druhů. Tímto pokryvem není nic jiného než chtíč, který se projevuje různě – jako kouř nad ohněm, prach na zrcadle a lůno obklopující embryo. Když je chtíč přirovnán ke kouři, znamená to, že slabě probleskuje i oheň živé jiskry. Jinými slovy – živá bytost, která nepatrně projevuje své vědomí Kṛṣṇy, se dá přirovnat k ohni zahalenému kouřem. Kde je kouř, tam musí být i oheň, i když je zpočátku nezřetelný. Toto stádium je jako počátek uvědomování si Kṛṣṇy. Prach na zrcadle znázorňuje čištění zrcadla mysli různými duchovními metodami. Nejlepší z nich je polohlasné pronášení či zpívání svatých jmen Pána. Embryo zakryté lůnem zpodobňuje bezmocné postavení, protože dítě v lůně je tak bezmocné, že se nemůže ani hýbat. V podobné životní situaci jsou stromy. Stromy jsou také živé bytosti, ale byly uvedeny do těchto životních podmínek, protože projevovaly tak vysoký stupeň chtíče, že nemají skoro žádné vědomí. Zrcadlo pokryté prachem je přirovnání pro ptáky a zvířata a oheň zahalený kouřem je přirovnání pro člověka. V lidském těle v sobě může živá bytost vykřesat trochu vědomí Kṛṣṇy, a když se bude vyvíjet dál, může roznítit oheň duchovního života. Pečlivým zacházením mohou z kouře vyšlehnout plameny. Lidské tělo tedy dává živé bytosti možnost vyplést se z hmotné existence. V lidském životě můžeme přemoci svého nepřítele, chtíč, když budeme pod schopným vedením kultivovat své vědomí Kṛṣṇy.

« Previous Next »