Text 34
vande gurūn īśa-bhaktān
īśam īśāvatārakān
tat-prakāśāṁś ca tac-chaktīḥ
kṛṣṇa-caitanya-saṁjñakam
vande – skládám uctivé poklony; gurūn – duchovním mistrům; īśa-bhaktān – oddaným Nejvyššího Pána; īśam – Nejvyššímu Pánu; īśa-avatārakān – inkarnacím Nejvyššího Pána; tat – Nejvyššího Pána; prakāśān – projevením; tat – Nejvyššího Pána; śaktīḥ – energiím; kṛṣṇa-caitanya – Śrī Kṛṣṇa Caitanya; saṁjñakam – který se jmenuje.
Skládám uctivé poklony duchovním mistrům, oddaným Pána, Pánovým inkarnacím, úplným částem, energiím a samotnému původnímu Pánu, Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi.
Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī složil tento sanskrtský verš jako úvod své knihy, a nyní ho podrobnĕ vysvĕtlí. Skládá v nĕm uctivé poklony šesti principům Absolutní Pravdy. Gurūn je množné číslo, protože každý, kdo dává duchovní pokyny založené na zjevených písmech, je přijímán jako duchovní mistr. Zatímco jiní pomáhají tak, že začátečníkům ukazují cestu, guru, který nĕkoho jako první zasvĕtí do mahā-mantry, se nazývá zasvĕcující duchovní mistr a svĕtci, kteří dávají pokyny umožňující pokrok ve vĕdomí Kṛṣṇy, se nazývají poučující duchovní mistři. Duchovní mistři, kteří zasvĕcují a kteří dávají pokyny, jsou stejnými projevy Kṛṣṇy, i když jednají různĕ. Jejich úkolem je vést podmínĕné duše zpátky domů, zpátky k Bohu. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī proto řadí jak Nityānandu Prabhua, tak šest Gosvāmīch do kategorie gurua.
Slova īśa-bhaktān označují oddané Pána, jako je Śrī Śrīvāsa a všichni ostatní takoví následovníci, jež představují energie Pána a kvalitativnĕ se od Nĕho neliší. Slovo īśāvatārakān označuje ācāryi, jako je Advaita Prabhu, Pánův avatāra. Slova tat-prakāśān označují přímou expanzi Nejvyšší Osobnosti Božství Nityānandu Prabhua a zasvĕcujícího duchovního mistra. Slova tat-chaktīḥ se vztahují na duchovní energie (śakti) Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Do této kategorie vnitřní energie patří Gadādhara, Dāmodara a Jagadānanda.
I když se tĕchto šest principů projevuje různĕ, zaslouží stejné uctívání. Kṛṣṇadāsa Kavirāja začíná tím, že jim skládá poklony, aby nás naučil, jak uctívat Pána Caitanyu. Vnĕjší energie Boha, zvaná māyā, se nemůže zdržovat v blízkosti Pána, stejnĕ jako temnota nemůže zůstat tam, kde je svĕtlo; na druhou stranu však tato temnota, která jen iluzornĕ a dočasnĕ zakrývá svĕtlo, nemůže existovat nezávisle na svĕtle.