Text 58
jīve sākṣāt nāhi tāte guru caittya-rūpe
śikṣā-guru haya kṛṣṇa-mahānta-svarūpe
jīve – živou bytostí; sākṣāt – přímá zkušenost; nāhi – není; tāte – proto; guru – duchovní mistr; caittya-rūpe – v podobĕ Nadduše; śikṣā-guru – duchovní mistr, který dává pokyny; haya – zjevuje se; kṛṣṇa – Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; mahānta – nejpřednĕjšího z oddaných; sva-rūpe – v podobĕ.
Jelikož nedokážeme zrakem vnímat přítomnost Nadduše, zjevuje se před námi jako osvobozený oddaný. Takový duchovní mistr není nikdo jiný než samotný Kṛṣṇa.
Podmínĕná duše se nemůže s Kṛṣṇou, Nejvyšší Osobností Božství, přímo setkat. Stane-li se však upřímným oddaným a vážnĕ se začne vĕnovat oddané službĕ, Pán Kṛṣṇa pošle poučujícího duchovního mistra, aby jí projevil přízeň a probudil její spící sklon sloužit Nejvyššímu. Zatímco se učitel zjeví vnĕjším smyslům této šťastné podmínĕné duše, caittya-guru, Kṛṣṇa, sídlící jako duchovní mistr v srdci živé bytosti, vede tohoto oddaného zevnitř.