Text 59
tato duḥsaṅgam utsṛjya
satsu sajjeta buddhi-mān
santa evāsya chindanti
mano-vyāsaṅgam uktibhiḥ
tataḥ – proto; duḥsaṅgam – špatné společnosti; utsṛjya – zříkající se; satsu – s oddanými; sajjeta – mĕl by se sdružovat; buddhi-mān – inteligentní človĕk; santaḥ – oddaní; eva – jistĕ; asya – jeho; chindanti – odseknou; manaḥ- -vyāsaṅgam – nepříznivá pouta; uktibhiḥ – svými pokyny.
„Človĕk by se tedy mĕl vyhýbat špatné společnosti a sdružovat se pouze s oddanými. Tito svĕtci totiž mohou svými realizovanými pokyny rozseknout uzel, který nás poutá k činnostem nepříznivým pro oddanou službu.“
Tento verš, který se objevuje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.26.26), přednesl Pán Kṛṣṇa Uddhavovi v textu známém jako Uddhava-gīta. Rozhovor se týkal příbĕhu Purūravy a nebeské kurtizány Urvaśī. Když Urvaśī Purūravu opustila, byl odloučením tĕžce zasažen a musel se učit, jak svůj smutek překonat.
Zde je naznačeno, že pokud se chceme naučit transcendentální vĕdĕ, je nezbytnĕ nutné vyhýbat se společnosti nežádoucích osob a vždy vyhledávat společnost svĕtců a mudrců, kteří nám mohou předat transcendentální poznání. Mocná slova tĕchto realizovaných duší pronikají do srdce a odstraňují pochyby nashromáždĕné za celá léta strávená v nežádoucí společnosti. Existují dva druhy osob, jejichž společnost je pro začínajícího oddaného nežádoucí: (1) naprostí materialisté, kteří se neustále vĕnují uspokojování smyslů, a (2) nevĕřící, kteří neslouží Nejvyšší Osobnosti Božství, ale svým smyslům a mentálním rozmarům podle svých spekulativních návyků. Inteligentní lidé toužící po transcendentální realizaci by se mĕli obezřetnĕ vyhýbat jejich společnosti.