Text 105
śrī-gopāla bhaṭṭa eka śākhā sarvottama
rūpa-sanātana-saṅge yāṅra prema-ālāpana
śrī-gopāla bhaṭṭa – Śrī Gopāla Bhaṭṭa; eka – jedna; śākhā – vĕtev; sarva- -uttama – velice vznešená; rūpa – Rūpa; sanātana – Sanātana; saṅge – společnost; yāṅra – jejichž; prema – lásky k Bohu; ālāpana – diskutování.
Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, čtyřicátá sedmá vĕtev, byl jednou z velkých a vznešených vĕtví. Byl vždy pohroužený v rozhovorech o lásce k Bohu ve společnosti Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho.
Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī byl syn Veṅkaṭy Bhaṭṭy, obyvatele Šrírangam. Gopāla Bhaṭṭa původnĕ náležel k učednické posloupnosti Rāmānujovy sampradāyi, ale pozdĕji se napojil na gauḍīya-sampradāyu. Když v roce 1433 Śakābdy (1511 n.l.) Pán Caitanya Mahāprabhu cestoval po jižní Indii, zdržel se po čtyři mĕsíce období Cāturmāsyi v domĕ Veṅkaṭy Bhaṭṭy, který tak dostal příležitost sloužit Pánovi ke své plné spokojenosti. Tehdy mohl Pánu sloužit i Gopāla Bhaṭṭa. Śrī Gopāla Bhaṭṭu Gosvāmīho pozdĕji zasvĕtil jeho strýc, velký sannyāsī Prabodhānanda Sarasvatī. Otec i matka Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho byli velice požehnaní, protože celé své životy zasvĕtili službĕ Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi. Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu dovolili odejít do Vrindávanu a sami ukončili život pohrouženi v myšlenkách na Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Když se pozdĕji Pán Caitanya dozvĕdĕl, že Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī odešel do Vrindávanu, kde se setkal se Śrī Rūpou a Sanātanou Gosvāmīmi, mĕl z toho velkou radost a řekl Śrī Rūpovi a Sanātanovi, aby Gopāla Bhaṭṭu Gosvāmīho přijali jako mladšího bratra a starali se o nĕj. Śrī Sanātana Gosvāmī choval ke Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu takovou náklonnost, že sestavil vaiṣṇavské smṛti pod názvem Hari-bhakti-vilāsa a vydal je pod jeho jménem. Na základĕ pokynu Śrīly Rūpy a Sanātany instaloval Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī jedno ze sedmi hlavních Božstev ve Vrindávanu, Božstvo Rādhāramaṇa. Sevaité (knĕží) z chrámu Rādhāramaṇa patří ke gaudīya-sampradāyi.
Když Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī žádal před započetím psaní Śrī Caitanya-caritāmṛty všechny vaiṣṇavy o svolení, Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī mu dal požehnání také, ale požádal jej, aby v knize neuvádĕl jeho jméno. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī se proto o Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīm zmiňuje jen velmi opatrnĕ v jedné nebo dvou pasážích Caitanya-caritāmṛty. Śrīla Jīva Gosvāmī na začátku své Tattva-sandarbhy píše: „Jeden oddaný z jižní Indie, který se narodil v brāhmaṇské rodinĕ a byl velice důvĕrným přítelem Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho, napsal knihu, ale neuspořádal ji chronologicky. Proto se já, nepatrná živá bytost známá jako jīva, snažím dĕje této knihy chronologicky uspořádat, přičemž se radím se vznešenými osobnostmi, jako je Madhvācārya, Śrīdhara Svāmī, Rāmānujācārya a další starší vaiṣṇavové v učednické posloupnosti.“ Na začátku Bhagavat- -sandarbhy uvádí Śrīla Jīva Gosvāmī podobné výroky. Śrīla Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī napsal knihu nazvanou Sat-kriyā-sāra-dīpikā, redigoval Hari- -bhakti-vilāsu, napsal úvod k Ṣaṭ-sandarbhám, komentář ke Kṛṣṇa-karṇāmṛtĕ a instaloval ve Vrindávanu Božstvo Rādhāramaṇa. V Gaura-gaṇoddeśa- -dīpice (184) je zmínka o tom, že jeho dřívĕjší jméno v zábavách Pána Kṛṣṇy bylo Anaṅga-mañjarī. Nĕkdy se také uvádí, že byl inkarnací Guṇa-mañjarī. Śrīnivāsa Ācārya a Gopīnātha Pūjārī byli dva z jeho žáků.