Text 106
śaṅkarāraṇya — ācārya-vṛkṣera eka śākhā
mukunda, kāśīnātha, rudra — upaśākhā lekhā
śaṅkarāraṇya – Śaṅkarāraṇya; ācārya-vṛkṣera – stromu ācāryů; eka – jedna; śākhā – vĕtev; mukunda – Mukunda; kāśīnātha – Kāśīnātha; rudra – Rudra; upaśākhā lekhā – jsou známí jako vedlejší vĕtve.
Ācārya Śaṅkarāraṇya byl považován za čtyřicátou osmou vĕtev původního stromu. Od Nĕho pocházely vedlejší vĕtve známé jako Mukunda, Kāśīnātha a Rudra.
Říká se, že Śaṅkarāraṇya bylo jméno Śrīly Viśvarūpy, staršího bratra Viśvambhary (původní jméno Śrī Caitanyi Mahāprabhua), když přijal sannyās. Śaṅkarāraṇya opustil tento svĕt v roce 1432 Śakābdy (1510 n.l.) v Sólápuru, kde se nachází poutní místo známé jako Pándarpur. O tom je zmínka ve verších 299 a 300 deváté kapitoly Madhya-līly.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v Anubhāṣyi dále píše: „Pán Caitanya Mahāprabhu otevřel v domĕ Mukundy neboli Mukundy Sañjayi základní školu a Mukundův syn, který se jmenoval Puruṣottama, se stal Pánovým žákem. Když Pán Caitanya setrvával ještĕ v předchozím āśramu a jmenoval se Viśvambhara, Kāśīnātha Mu zařídil svatbu. Kāśīnātha přemluvil dvorního paṇḍita Sanātanu, aby dal Viśvambharovi svoji dceru. V padesátém verši Gaura-gaṇoddeśa-dīpiky je zmínka o tom, že Kāśīnātha byl inkarnací brāhmaṇy Kulaky, kterého Satrājit poslal, aby zařídil sňatek Kṛṣṇy se Satyabhāmou, a ve verši 135 se píše, že Rudra neboli Śrī Rudrarāma Paṇḍita byl původnĕ přítel Pána Kṛṣṇy jménem Varūthapa. Śrī Rudrarāma Paṇḍita postavil ve Vallabhapuru, asi jeden a půl kilometru severnĕ od Máhéše, velký chrám pro Božstva pojmenovaná Rādhāvallabha. Potomkové jeho bratra Yadunandany Vandyopādhyāyi jsou známí jako Cakravartī Ṭhākurové a starají se o tento chrám jako sevaité. Původnĕ Božstvo Jagannātha z Máhéše přicházelo bĕhem festivalu Ratha-yātrā do Rādhāvallabhova chrámu, ale v bengálském roce 1262 (1855 n.l.) ho kvůli neshodám mezi knĕžími tĕchto dvou chrámů přestalo Jagannāthovo Božstvo navštĕvovat.“