Text 67
kholā-vecā śrīdhara prabhura priya-dāsa
yāṅhā-sane prabhu kare nitya parihāsa
kholā-vecā – prodavač kůry z banánovníků; śrīdhara – Śrīdhara Prabhu; prabhura – Pánův; priya-dāsa – velice drahý služebník; yāṅhā-sane – se kterým; prabhu – Pán; kare – dĕlá; nitya – dennĕ; parihāsa – žertování.
Dvacátou devátou vĕtví byl Śrīdhara, prodavač kůry z banánovníků. Byl velice drahým služebníkem Pána, jenž si z nĕho často tropil žerty.
Śrīdhara byl chudý brāhmaṇa, který se živil prodejem kůry z banánovníků, ze které se vyrábĕly kelímky. Nejspíše mĕl banánovníkový sad, ze kterého získával listy, kůru a dužinu, aby to mohl každý den prodávat na trhu. Padesát procent příjmu používal na uctívání Gangy a ze zbytku žil. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu započal své hnutí občanského odporu proti Kázímu, Śrīdhara radostnĕ tancoval. Pán rád pil vodu z jeho hrnku. Śrīdhara dal Śacīdevī předtím, než Pán Caitanya přijal sannyās, dýni, aby ji pro Nĕho uvařila. Každý rok chodil navštívit Pána Caitanyu do Džagannáth Purí. Podle Kavi-karṇapūry byl Śrīdhara pasáček z Vrindávanu, který se jmenoval Kusumāsava. V jeho Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (133) je řečeno:
kholāvecātayā khyātaḥ
paṇḍitaḥ śrīdharo dvijaḥ
āsīd vraje hāsya-karo
yo nāmnā kusumāsavaḥ
„Pasáček známý v kṛṣṇa-līle jako Kusumāsava se pozdĕji v līle Śrī Caitanyi Mahāprabhua v Navadvípu stal Kholāvecou Śrīdharem.“