Text 61

Zde slova rāḍha-deśe označují vesnici Ékačakra v okrese Bírbhúm poblíž Bardvánu. Za železniční stanicí Bardván vede další trať zvaná Smyčka Východní dráhy, na níž leží železniční zastávka Mallárpur. Třináct kilometrů na východ od této zastávky se v oblasti dlouhé zhruba třináct kilometrů od severu k jihu rozkládá vesnice Ékačakra. Nedaleko Ékačakry leží další vesnice, Víračandra-pur a Vírabhadra-pur, které se tak nazývají na uctĕní památky svatého jména Vīrabhadry Gosvāmīho.

V bengálském roce 1331 (1924 n.l.) udeřil do chrámu v Ékačakra-grámu blesk a chrám je dnes proto rozbořený. Předtím k takovým nehodám v tĕchto končinách nikdy nedošlo. V tomto chrámu přebývá Božstvo Śrī Kṛṣṇy, které instaloval Śrī Nityānanda Prabhu a které se jmenuje Baṅkima Rāya nebo také Bāṅkā Rāya.

Po pravém boku Baṅkima Rāye stojí Božstvo Jāhnavy a po Jeho levém boku stojí Śrīmatī Rādhārāṇī. Knĕží tohoto chrámu říkají, že Pán Nityānanda Prabhu vstoupil do tĕla Baṅkima Rāye, a že proto bylo pozdĕji po pravém boku Baṅkima Rāye umístĕno Božstvo Jāhnavā-māty. Potom bylo v chrámu instalováno mnoho dalších Božstev. Na dalším trůnu stojí Božstva Muralīdhara a Rādhā-Mādhavy a ještĕ na jiném Božstva Manomohana, Vṛndāvana-candry a Gaura-Nitāie. Baṅkima Rāya je ale Božstvo, které původnĕ instaloval Nityānanda Prabhu.

Na východní stranĕ chrámu je na břehu řeky, které říkají Jamuna, ghāṭ známý jako Kadamba-khandí. Říká se, že Božstvo Baṅkima Rāye plulo ve vodĕ a Pán Nityānanda Prabhu Je vytáhl a instaloval v chrámu. Potom byla na místĕ známém jako Bhoddápur, asi kilometr na západ od vesnice Víračandra-puru, pod nímovým stromem nalezena Śrīmatī Rādhārāṇī. Z toho důvodu byla tato Rādhārāṇī Baṅkima Rāye známá jako Bhaḍḍāpurera Ṭhākurānī neboli Vládkynĕ Bhoddápuru. Na dalším trůnu, po pravici Baṅkima Rāye, přebývá Božstvo Yogamāyi.

Nyní stojí chrám i chrámová galerie na vysokém základu, a na betonové ploše před chrámem je postavená kīrtanová síň. Říká se také, že na severní stranĕ chrámu bývalo Božstvo Pána Śivy zvané Bhāṇḍīśvara, které uctíval otec Nityānandy Prabhua, Hāḍāi Paṇḍita. Dnes už tam však Božstvo Bhāṇḍīśvary není a místo nĕho bylo instalováno Božstvo Jagannātha Svāmīho. Pán Nityānanda ve skutečnosti žádné chrámy nepostavil. Tento chrám byl postaven za Vīrabhadry Prabhua. V bengálském roce 1298 (1891 n.l.) brahmacārī jménem Śivānanda Svāmī chrám opravil, protože už se rozpadal.

V tomto chrámu se Božstvu pravidelnĕ obĕtuje šestnáct kilogramů rýže a potřebné zeleniny. Současní knĕží patří k rodinĕ Gopījana-vallabhānandy, což je jedna z vĕtví následovníků Nityānandy Prabhua. Chrám má svůj pozemek a příjmy z pozemku pokrývají chrámové výdaje. O provoz chrámu se střídavĕ starají tři skupiny gosvāmīch. Nĕkolik kroků od chrámu leží místo známé jako Višrámtala, kde se prý Nityānanda Prabhu v dĕtství bavil s kamarády tak, že si předvádĕli rāsa-līlu a různé další vrindávanské zábavy.

Nedaleko chrámu se také nachází místo zvané Imlitala, které se jmenuje podle rozsochatého tamarindového stromu. Neḍādi-sampradāya tvrdí, že Vīrabhadra Prabhu vykopal s pomocí dvanácti set Neḍů (buddhistických mnichů) velké jezero jménem Švétaganga. Před chrámem stojí hrobky Gosvāmīch a teče tam říčka Maudéšvara, které se říká „voda Jamuny“. Kilometr od této říčky se nachází rodištĕ Śrī Nityānandy Prabhua. Vypadá to, že před chrámem bývala velká kīrtanová síň, ale potom zchátrala a nyní je zarostlá banyány. Pozdĕji byl postaven chrám, ve kterém jsou umístĕna Božstva Gaura-Nityānandy. Postavil ho Prasannakumāra Kārapharmā. Na jeho počest byla v mĕsíci Vaiśākha (duben-kvĕten) bengálského roku 1323 (1916 n.l.) odhalena pamĕtní deska.

Místo, kde se zjevil Nityānanda Prabhu, se nazývá Garbhavás. Tamní chrám vlastní okolo čtyřiceti tří bighů (5,6 ha) půdy, což umožňuje, aby v nĕm pokračovalo uctívání. Z toho dvacet bighů (2,6 ha) daroval Mahārāja z Dinádžpuru. Je řečeno, že nedaleko místa zvaného Garbhavás vedl Hāḍāi Paṇḍita základní školu. Místní knĕží jsou v rodokmenu vyjmenováni takto: (1) Śrī Rāghavacandra, (2) Jagadānanda dāsa, (3) Kṛṣṇadāsa, (4) Nityānanda dāsa, (5) Rāmadāsa, (6) Vrajamohana dāsa, (7) Kānāi dāsa, (8) Gauradāsa, (9) Śivānanda dāsa a (10) Haridāsa. Kṛṣṇadāsa žil u Čidijá- -kuňdže ve Vrindávanu. Dnem jeho odchodu je Kṛṣṇa-janmāṣṭamī. Čidijá- -kuňdž je nyní v péči gosvāmīch ze Šringára-ghátu ve Vrindávanu. Je o nich také známo, že náležejí k Nityānandovĕ rodinĕ, nejspíše na základĕ jejich vztahu s Kṛṣṇadāsem.

Nedaleko Garbhavásu se nachází místo zvané Bakultala, kde se Śrī Nityānanda Prabhu a Jeho kamarádi vĕnovali hrám jhāla-jhapeṭā. Roste tam úžasný bakulový strom, jehož hlavní i vedlejší vĕtve vypadají jako hadí kápĕ. Říká se, že se tak na přání Nityānandy Prabhua možná projevil samotný Anantadeva. Tento strom je velmi starý. Uvádí se také, že mĕl původnĕ dva kmeny, ale protože se Nityānandovým kamarádům nechtĕlo přeskakovat z vĕtví jednoho kmene na druhý, nechal Nityānanda Prabhu ze své milosti oba kmeny srůst v jeden.

Další nedaleké místo se jmenuje Hántugáda. Říká se, že tam Nityānanda Prabhu přivedl všechna posvátná místa. Lidé z okolních vesnic se proto místo do Gangy chodí koupat tam. Název Hántugáda pochází z toho, že tam Śrīla Nityānanda Prabhu pořádal slavnost dadhi-ciḍā, při které rozdával prasādam z rýžových vloček a jogurtu a sám je vkleče přijímal. Toto posvátné jezero je po celý rok plné vody. Bĕhem Goṣṭhāṣṭamī se tam pravidelnĕ koná velká pouť a další se pořádá na den zjevení Śrī Nityānandy Prabhua. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (58–63) je popsáno, že Halāyudha, Baladeva, Viśvarūpa a Saṅkarṣaṇa se zjevili jako Nityānanda Avadhūta.