Text 74
tabe putra janamilā ‘viśvarūpa’ nāma
mahā-guṇavān teṅha — ‘baladeva’-dhāma
tabe – potom; putra – syn; janamilā – narodil se; viśvarūpa – Viśvarūpa; nāma – pojmenovaný; mahā-guṇavān – vysoce kvalifikovaný; teṅha – On; baladeva – Pána Baladevy; dhāma – inkarnace.
Potom Jagannātha Miśra získal syna Viśvarūpu, který byl nanejvýš mocný a vysoce kvalifikovaný, neboť byl inkarnací Baladevy.
Viśvarūpa byl starší bratr Gaurahariho, Pána Caitanyi Mahāprabhua. Když pro Nĕho začali chystat svatbu, přijal sannyās a odešel z domova. Jeho jméno po přijetí sannyāsu bylo Śaṅkarāraṇya. V roce 1431 éry Śaka (1509 n.l.) odešel z tohoto svĕta v Pándarpuru v okrese Sólápur. Jako inkarnace Saṅkarṣaṇa je jak materiální, tak bezprostřední příčinou stvoření tohoto hmotného svĕta. Není odlišný od Śrī Caitanyi Mahāprabhua, protože aṁśa a aṁśī, část a celek, se od sebe neliší. Jako inkarnace Saṅkarṣaṇa patří Viśvarūpa ke čtveřici expanzí zvané catur-vyūha. V Gaura-candrodayi je řečeno, že Viśvarūpa po svém takzvaném odchodu vstoupil do Śrī Nityānandy Prabhua a zůstal v Nĕm.