Text 79
putra pāñā dampati hailā ānandita mana
viśeṣe sevana kare govinda-caraṇa
putra – syna; pāñā – když získali; dampati – oba manželé; hailā – stala se; ānandita – šťastná; mana – mysl; viśeṣe – zvláštĕ; sevana – službu; kare – prokazují; govinda-caraṇa – lotosovým nohám Pána Govindy.
Oba manželé (Jagannātha Miśra a Śacīmātā) mĕli z toho, že získali syna Viśvarūpu, velkou radost, a proto začali zvláštĕ sloužit lotosovým nohám Govindy.
V Indii známé rčení říká, že každý jde uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, když trpí, ale jakmile zbohatne, na Boha zapomene. To je potvrzeno v Bhagavad-gītĕ (7.16):
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
„Čtyři druhy lidí: ti, kdo trpí, kdo potřebují peníze, kdo hledají poznání a kdo jsou zvídaví, se za předpokladu, že v minulosti vykonali nĕjaké zbožné činnosti, začnou zajímat o oddanou službu.“ Oba manželé, Jagannātha Miśra a Śacīmātā, byli velmi zkroušení, protože jim zemřelo osm dcer, ale nyní, když získali Viśvarūpu, byli naprosto šťastní. Vĕdĕli, že takového štĕstí a bohatství se jim dostalo Pánovou milostí. A tak, místo aby na Pána zapomnĕli, sloužili lotosovým nohám Pána Govindy s čím dál tím vĕtším odhodláním. Když zbohatne obyčejný človĕk, na Boha zapomene, ale čím bohatší je oddaný, díky Pánovĕ milosti, tím více lpí na službĕ Pánu.