Text 11
bahu-śāstre bahu-vākye citte bhrama haya
sādhya-sādhana śreṣṭha nā haya niścaya
bahu-śāstre – z mnoha knih nebo písem; bahu-vākye – z mnoha tvrzení různých osob; citte – v srdci; bhrama – pochyba; haya – je; sādhya-sādhana – cíl a prostředek; śreṣṭha – o tom, co je nejlepší; nā – ne; haya – je; niścaya – jistota.
Když se z človĕka stane knihomol, který čte mnoho knih a písem a poslouchá mnoho výkladů a pokynů různých lidí, v jeho srdci se zrodí pochyby. Tímto způsobem se nedá zjistit, co je skutečným cílem života.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.13.8) je uvedeno: granthān naivābhyased bahūn na vyākhyām upayuñjīta – „Človĕk by nemĕl číst mnoho knih nebo se živit přednášením z mnoha knih, zvláštĕ pokud je oddaný.“ Je třeba se vzdát ambice být učencem, který si svojí učeností získá svĕtskou slávu a finanční prostředky. Pokud nĕkdo rozptyluje svoji pozornost studiem mnoha knih, nemůže svoji mysl upřít na oddanou službu, ani nemůže mnoho písem pochopit, protože jsou plná závažných výroků a významů. Podle názoru Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura jsou ti, kdo tíhnou ke studiu mnoha různých knih pojednávajících o různých tématech, zvláštĕ o plodonosných činnostech a filosofické spekulaci, kvůli své rozvĕtvené pozornosti připraveni o možnost čisté oddané služby.
Človĕk má přirozený sklon k plodonosným činnostem, náboženským obřadům a filosofické spekulaci. Takto odedávna zmatená živá bytost nechápe, co je skutečný cíl jejího života, a její životní úsilí je tak zmařeno. Nevinní lidé, tímto způsobem svedení, jsou připraveni o ryzí kṛṣṇa-bhakti, oddanou službu Pánu. Tapana Miśra je toho názorným příkladem. Byl to učenec, ale nedokázal zjistit, co je skutečný cíl života. Dostal proto možnost si vyslechnout, jak Pán Caitanya Mahāprabhu učil Sanātanu Gosvāmīho. Pokyn, který dal Pán Caitanya Tapanovi Miśrovi, je zvláštĕ významný pro ty, kteří se potulují z místa na místo a shromažďují mnoho knih, i když je ani nečtou, a proto jsou zmatení ohlednĕ životního cíle.