Text 17
tabe śacī dekhila, rāma-kṛṣṇa — dui bhāi
tabe nistārila prabhu jagāi-mādhāi
tabe – potom; śacī – matka Śacīdevī; dekhila – vidĕla; rāma-kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa a Pán Balarāma; dui bhāi – dva bratři; tabe – potom; nistārila – osvobodil; prabhu – Pán; jagāi-mādhāi – dva bratry, Jagāie a Mādhāie.
Matka Śacīdevī potom vidĕla bratry Kṛṣṇu a Balarāmu v Jejich podobách Pána Caitanyi a Nityānandy. Pán Caitanya poté osvobodil dva bratry, Jagāie a Mādhāie.
Jedné noci se Śacīdevī zdálo, že domácí Božstva Kṛṣṇa a Balarāma přijala podoby Caitanyi a Nityānandy a prali se spolu, jak to dĕti dĕlávají, o to, kdo sní naivedyu neboli jídlo obĕtované Božstvu. Dalšího dne řízením Pána Caitanyi pozvala Śacīdevī Nityānandu, aby v jejím domĕ přijal prasādam. Viśvambhara (Pán Caitanya) a Nityānanda tedy jedli spolu a Śacīdevī si uvĕdomila, že nejsou nikdo jiný než Kṛṣṇa a Balarāma. Když to pochopila, omdlela.
Jagāi a Mādhāi byli dva bratři, kteří se narodili v Navadvípu v jedné vážené brāhmaṇské rodinĕ, ale pozdĕji propadli všem druhům hříšných činností. Nityānanda Prabhu a Haridāsa Ṭhākura kázali na pokyn Pána Caitanyi vĕdomí Kṛṣṇy od domu k domu. Při tomto kázání narazili na dva rozbĕsnĕné opilé bratry Jagāie a Mādhāie, kteří je začali honit, jen co je uvidĕli. Dalšího dne Mādhāi zasáhl Nityānandu Prabhua střepem z hlinĕného hrnce do hlavy a Nityānanda začal krvácet. Jakmile se o tom dozvĕdĕl Śrī Caitanya Mahāprabhu, okamžitĕ se tam přihnal, připravený oba bratry potrestat. Když však nejmilostivĕjší Pán Gaurāṅga vidĕl Jagāiovo kajícné chování, ihned ho obejmul. Oba dva hříšní bratři vidĕli tváří v tvář Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a objímali Ho, čímž se okamžitĕ očistili. Pán je tedy zasvĕtil do zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry a osvobodil.