Text 195
‘hari’ ‘hari’ kari’ hindu kare kolāhala
pātasāha śunile tomāra karibeka phala
hari hari kari' – zpívající „Hari, Hari“; hindu – hinduisté; kare – vydávají; kolāhala – hřmotný zvuk; pātasāha – král; śunile – pokud to uslyší; tomāra – tobĕ; karibeka – uloží; phala – trest.
„,Hinduisté křičí Hari, Hari a dĕlají velký rámus. Pokud to uslyší král (pātasāha), zajisté tĕ potrestá.̀“
Pātasāha znamená král. Naváb Husain Šáh, jehož celé jméno bylo Ālā Ūddīn Saiyad Husen Sā, byl tehdy (1498–1521 n.l.) nezávislým králem Bengálska. Původnĕ byl služebníkem krutého navába z rodu Hābsī, který se jmenoval Mujaḥphara Khān, ale toho úkladnĕ zavraždil a stal se králem místo nĕho. Když se takto dostal na trůn Bengálska (odbornĕ zvaný Masnada), vystupoval jako Saiyad Husen Ālā Uddīn Serif Mukkā. Existuje kniha s názvem Riyāja Us-salātina, jejíž autor Golām Husen říká, že naváb Husain Šáh patřil k rodinĕ Mukkā Serif. Aby udržel slávu rodu, přijal jméno Serif Mukkā. Obecnĕ je však známý jako Naváb Husain Šáh. Po jeho smrti se stal králem Bengálska (1521–1533 n.l.) jeho nejstarší syn Nasaratsā, který byl také velmi krutý a dopouštĕl se mnoha zvĕrstev vůči vaiṣṇavům. Výsledkem jeho hříšných činností bylo, že ho jeden z jeho služebníků ze skupiny Khojā při modlitbĕ v mešitĕ zabil.