Text 301
paṇḍita-gosāñi ādi yāṅra yei rasa
sei sei rase prabhu hana tāṅra vaśa
paṇḍita-gosāñi – Gadādhara Paṇḍita; ādi – a další; yāṅra – jehož; yei – jakákoliv; rasa – transcendentální nálada; sei sei – touto příslušnou; rase – náladou; prabhu – Pán; hana – je; tāṅra – jeho; vaśa – pod vládou.
Všichni osobní společníci, jako jsou Gadādhara, Svarūpa Dāmodara, Rāmānanda Rāya a šest Gosvāmīch (v čele s Rūpou Gosvāmīm), mají příslušné transcendentální nálady. Pán se tak podrobuje různým postavením v různých transcendentálních náladách.
Ve verších 296 až 301 byla plnĕ popsána emotivní oddaná služba Śrī Nityānandy, Śrī Advaity Prabhua a dalších. Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (11–16) líčí tuto osobitou službu a prohlašuje, že i když se Pán Caitanya Mahāprabhu zjevil jako oddaný, není to nikdo jiný než syn Nandy Mahārāje. A stejnĕ tak Śrī Nityānanda Prabhu, i když se zjevil jako asistent Pána Caitanyi, není nikdo jiný než Baladeva, který nosí pluh. Advaita Ācārya je inkarnací Sadāśivy z duchovního svĕta. Všichni oddaní v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem jsou Jeho okrajovou energií, kdežto oddaní v čele s Gadādharem Paṇḍitem jsou projevy Jeho vnitřní energie.
Śrī Caitanya Mahāprabhu, Advaita Prabhu i Nityānanda Prabhu náleží do kategorie viṣṇu-tattva. Jelikož je Pán Caitanya oceánem milosti, je oslovován jako mahāprabhu, kdežto Nityānanda a Advaita, jsou oslovováni jako prabhu, protože jsou to dvĕ vznešené osobnosti, které Pánu Caitanyovi asistují. Existují tedy dva prabhuové a jeden mahāprabhu. Gadādhara Gosvāmī je zastoupením dokonalého brāhmaṇského duchovního mistra a Śrīvāsa Ṭhākura představuje dokonalého oddaného brāhmaṇu. Tato pĕtice je známá jako Pañca-tattva.