Text 55 - 56
sannyāsa kariyā yabe prabhu nīlācale gelā
tathā haite yabe kuliyā grāme āilā
tabe sei pāpī prabhura la-ila śaraṇa
hita upadeśa kaila ha-iyā karuṇa
sannyāsa kariyā – poté, co přijal stav odříkání; yabe – když; prabhu – Pán Caitanya Mahāprabhu; nīlācale – do Džagannáth Purí; gelā – odešel; tathā haite – odtamtud; yabe – když; kuliyā – s názvem Kulija; grāme – do vesnice; āilā – se vrátil; tabe – tehdy; sei – tento; pāpī – hříšník; prabhura – u Pána; la-ila – přijal; śaraṇa – útočištĕ; hita – prospĕšné; upadeśa – rady; kaila – dal; ha-iyā – neboť se stal; karuṇa – milostivý.
Po přijetí stavu odříkání odešel Śrī Caitanya do Džagannáth Purí a potom se vrátil do vesnice Kuliji. Tehdy ten hříšník vyhledal útočištĕ u Jeho lotosových nohou. Pán k nĕmu byl milostivý a dal mu prospĕšné rady.
O vesnici Kulija uvádí Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi tuto poznámku. Vesnice, která byla původnĕ známá jako Kulija, se rozrostla v mĕsto, které je dnes známé jako Navadvíp. V různých autorizovaných knihách, jako je Bhakti-ratnākara, Caitanya-carita- -mahākāvya, Caitanya-candrodaya-nāṭaka a Caitanya-bhāgavata se zmiňuje, že vesnice Kulija leží na západním břehu Gangy. Ještĕ dnes se v oblasti známé jako Koladvíp nachází místo kuliyāra gañja a další s názvem kuliyāra daha. Obĕ leží na území dnešního mĕsta Navadvípu. V dobĕ Pána Caitanyi Mahāprabhua patřily tyto dvĕ vesnice na západním břehu Gangy s názvy Kulija a Páhárpur pod správu Báhirdvípu. Tehdy se jako Navadvíp označovalo místo na východním břehu Gangy, kterému se dnes říká Antardvíp. Toto místo ve Šrí Májápuru je dodnes známé jako Dvíper Máth. Nedaleko Kánčadápády se nachází další místo jménem Kulija, avšak to není ta Kulija, o které je zmínka zde. Toto místo nelze přijmout jako aparādha-bhañjanera pāṭa neboli místo, kde byl odpuštĕn přestupek, protože k tomu došlo ve výše zmínĕné Kuliji na západním břehu Gangy. Kvůli podnikání se mnoho závistivých lidí staví proti odhalení skutečného místa a nĕkdy vydávají neautorizovaná místa za autorizovaná.