Text 7
vāyu-vyādhi-cchale kaila prema parakāśa
bhakta-gaṇa lañā kaila vividha vilāsa
vāyu-vyādhi – nemoc způsobená narušením proudĕní vzduchu v tĕle; chale – pod záminkou; kaila – učinil; prema – láska k Bohu; parakāśa – projevení; bhakta-gaṇa – oddané; lañā – beroucí s sebou; kaila – provádĕl; vividha – různé; vilāsa – zábavy.
V mládí Pán projevil svou extatickou lásku ke Kṛṣṇovi pod záminkou poruch vzduchů v tĕle. V doprovodu svých důvĕrných oddaných si takto užíval různých zábav.
Podle ájurvédské medicíny udržují celou fyziologickou soustavu v chodu tři prvky, jmenovitĕ vāyu, pitta a kapha (vzduch, žluč a hlen). Výmĕšky uvnitř tĕla se přemĕňují na další látky, jako je krev, moč a stolice, avšak dojde-li k poruše metabolismu, stává se z tĕchto výmĕšků vlivem vzduchu v tĕle kapha neboli hlen. Pokud vylučování žluči a hromadĕní hlenu naruší proudĕní vzduchu v tĕle, může podle ájurvédské medicíny vzniknout padesát devĕt různých nemocí, z nichž jednou je šílenství.
Pod záminkou poruch tĕlesného vzduchu a metabolismu se Śrī Caitanya Mahāprabhu choval jako blázen a ve své škole pak začal vysvĕtlovat gramatiku sloves ve svĕtle vĕdomí Kṛṣṇy. Pán veškerou gramatiku vysvĕtlil ve vztahu ke Kṛṣṇovi, a tím nabádal své žáky, aby se zřekli svĕtského vzdĕlání, protože lepší je stát se vĕdomým si Kṛṣṇy, a tak ve vzdĕlání dosáhnout úrovnĕ nejvyšší dokonalosti. Na tomto základĕ pozdĕji Śrī Jīva Gosvāmī sestavil mluvnici s názvem Hari-nāmāmṛta-vyākaraṇa. Obyčejní lidé taková vysvĕtlení považují za projevy šílenství. Pánovým zámĕrem v předstírání šílenství tedy bylo vysvĕtlit, že cokoliv zažíváme, není nic než vĕdomí Kṛṣṇy, protože vše se dá s vĕdomím Kṛṣṇy spojit. Tyto zábavy Pána Caitanyi Mahāprabhua byly obšírnĕ popsány v první kapitole Madhya-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty.