Text 11
vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate
vadanti – říkají; tat – že; tattva-vidaḥ – učené duše; tattvam – Absolutní Pravda; yat – jež; jñānam – poznání; advayam – nedvojné; brahma – Brahman; iti – takto; paramātmā – Paramātmā; iti – takto; bhagavān – Bhagavān; iti – takto; śabdyate – je známá.
„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.“
Tento sanskrtský verš se objevuje jako jedenáctý ve druhé kapitole prvního zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, kde Sūta Gosvāmí odpovídá na otázky mudrců vedených Śaunakou Ṛṣim, kteří se ho ptali, co je podstatou všech pokynů písem. Slova tattva-vidaḥ označují osoby, jež mají poznání o Absolutní Pravdĕ, a protože jsou na duchovní úrovni, mohou toto poznání prosté protikladů pochopit. Absolutní Pravda je známá nĕkdy jako Brahman, nĕkdy jako Paramātmā a nĕkdy jako Bhagavān. Ti, kdo znají pravdu, vĕdí, že človĕk, který se snaží přiblížit k Absolutnímu pouze mentální spekulací, realizuje neosobní Brahman a ten, kdo se snaží přiblížit k Absolutnímu pomocí yogy, může realizovat Paramātmu. Ti však, jejichž poznání a duchovní pochopení jsou úplné, realizují duchovní podobu Bhagavāna, Osobnosti Božství.
Oddaní Osobnosti Božství vĕdí, že Śrī Kṛṣṇa, syn krále Vradži, je Absolutní Pravda, a nedĕlají rozdíly mezi Jeho jménem, podobou, vlastnostmi a zábavami. Pokud se nĕkdo snaží oddĕlovat Pánovo absolutní jméno, podobu a vlastnosti od Pána samotného, znamená to, že postrádá absolutní poznání. Čistý oddaný ví, že když zpívá transcendentální jméno „Kṛṣṇa“, Śrī Kṛṣṇa je přítomen v podobĕ transcendentálního zvuku. Zpívá proto s naprostou vážností a úctou. Když vidí podoby Śrī Kṛṣṇy, nevidí nic, co by bylo od Pána oddĕlené. Vidí-li je nĕkdo jinak, musí být považován za človĕka, který není zbĕhlý v absolutním poznání. Tento nedostatek absolutního poznání se nazývá māyā. Ten, kdo si není vĕdom Kṛṣṇy, je ovládán kouzelnou mocí māyi, což znamená, že v poznání vidí protiklady. Na absolutní úrovni se od sebe žádné expanze Nejvyššího Pána neliší, stejnĕ jako se od sebe neliší různé podoby Viṣṇua, vládce māyi. Empiričtí filosofové, jejichž cílem je neosobní Brahman, přijímají pouze to, že osobnost živé bytosti se neliší od osobnosti Nejvyššího Pána, a mystičtí yogī, jež se snaží nalézt Paramātmu, přijímají pouze poznání, že čistá duše se neliší od Nadduše. Absolutní pojetí čistého oddaného však zahrnuje vše ostatní. Oddaný vidí vše pouze ve vztahu ke Kṛṣṇovi, a proto je jeho realizace ze všech nejdokonalejší.