Text 105 - 106
ei ślokārtha ācārya karena vicāraṇa
kṛṣṇake tulasī-jala deya yei jana
tāra ṛṇa śodhite kṛṣṇa karena cintana —
‘jala-tulasīra sama kichu ghare nāhi dhana’
ei – tohoto; śloka – verše; artha – význam; ācārya – Advaita Ācārya; karena – činí; vicāraṇa – zvážení; kṛṣṇake – Pánu Kṛṣṇovi; tulasī-jala – tulasī a vodu; deya – dává; yei jana – ten, kdo; tāra – Jemu; ṛṇa – dluh; śodhite – splatit; kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa; karena – činí; cintana – uvažování; jala-tulasīra sama – rovnající se vodĕ a tulasī;
Advaita Ācārya uvažoval o významu tohoto verše takto: „Pán Kṛṣṇa nenachází způsob, jak splatit dluh tomu, kdo Mu obĕtuje lístek tulasī a vodu, a tak si myslí: ,Nevlastním bohatství, které by se vyrovnalo lístku tulasí a vodĕ.̀“