Text 107
tabe ātmā veci’ kare ṛṇera śodhana
eta bhāvi’ ācārya karena ārādhana
tabe – potom; ātmā – sebe; veci' – prodávající; kare – činí; ṛṇera – dluhu; śodhana – splacení; eta – tak; bhāvi' – uvažující; ācārya – Advaita Ācārya; karena – provádí; ārādhana – uctívání.
„Pán tedy splácí dluh tím, že oddanému nabídne sám sebe.“ Po tĕchto úvahách začal Ācārya Pána uctívat.
V rámci oddané služby lze Pána Kṛṣṇu snadno potĕšit lístkem rostlinky tulasī a trochou vody. Pán v Bhagavad-gītĕ (9.26) říká, že Jej velice potĕší lístek, kvĕt, ovoce nebo trocha vody (patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam), jsou-li obĕtovány s oddaností. Od svých oddaných přijímá jakoukoliv službu. I ti nejchudší oddaní kdekoliv na svĕtĕ mohou obstarat malý kvĕt, ovoce, lístek a trochu vody, a pokud jsou tyto obĕtiny, zvláštĕ lístky tulasī a voda z Gangy, Kṛṣṇovi obĕtovány s oddaností, je velmi spokojen. Je řečeno, že Kṛṣṇu tato oddaná služba natolik tĕší, že za ni nabídne oddanému sám sebe. Śrīla Advaita Ācārya to vĕdĕl, a tak se rozhodl zavolat Osobnost Božství Kṛṣṇu, aby sestoupil, uctíváním lístky tulasī a vodou z Gangy.